Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět na svých stránkách uvádí, že od svého vzniku v roce 1999 přináší domácímu publiku „filmy o lidských právech z celého světa, které se promítají v desítkách měst po celé republice a také na českých základních a středních školách“. „Jeden svět získal čestné uznání organizace UNESCO za výchovu k lidským právům,“ odkazuje též na ocenění obdržené v roce 2007.

Dvacátý sedmý ročník festivalu proběhne od 12. do 20. března 2024 v téměř 60 městech po celém Česku a aktuálně v Praze promítne divákům 84 dokumentů, 11 fikčních filmů a 9 filmů imerzních. Mezi imerzními filmy, během nichž se dle pořadatelů diváci dostanou do stavů, „jež přesahují každodenní život“, se například ve virtuální realitě půjde přemístit do Fukušimy, do opuštěného bytu na Donbasu či okusit snímek, který „provádí skrz prostor obývaný těly mizejících postav ze vzpomínek a vytváří mezigenerační esej o právech LGBTQIA+ lidí, jako poctu generaci vymazané epidemií AIDS“.

„Vysloužilý dramatik se v obývacím pokoji vyznává ze svého života a pojednává přitom o životě queer mužů své generace, která se měla stydět, scházet v ústraní, zažívat své mnohé zkušenosti na záchodcích. Prostředí temných veřejných záchodků se ve virtuální realitě stává pódiem pro vyprávění, ve kterém hlavní postava předává s nostalgickou intimitou své blednoucí vzpomínky, uchování pak už má být úkolem diváctva,“ zní popisek filmu „Queer utopie: Cruising“, který přítomní budou moci zhlédnout například v Galerii Lucerna.

Část snímku bude promítána i v historickém kinosálu Poslanecké sněmovny, kde se akce uskuteční pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). „Už samotný název festivalu nás velmi nenápadně upomíná, že náš svět je ve skutečnosti jen a pouze jeden. A jedna je i bolest, která ho v nejrůznějších podobách a na nejrůznějších místech sužuje. Věřím, že i letošní ročník festivalu Jeden svět bude pro nás všechny nejen mimořádně cenným zdrojem poznání či poučení, ale také inspirací k ustavičnému rozšiřování si vlastních obzorů a ke kultivaci empatie. Především ale doufám, že nám příběhy zachycené ve filmových dokumentech budou impulsem jednat ve prospěch lidí v tísni kdekoliv na světě,“ uvedla k záštitě festivalu Pekarová Adamová.

V kině Lucerna ve středu večer odstartoval festival snímkem „Vzpomínky plné přízraků“, věnujícímu se dění v syrském městě Homs, a filmem „Pan Nikdo proti Putinovi“ o učiteli, jenž se v Rusku ocitne „uprostřed propagandistického aparátu, který pohlcuje celou společnost“. „Sám má mimo jiné za úkol vše s kamerou v ruce dokumentovat. Tento pokyn si však vyloží po svém a zaznamenává události tak, jak se skutečně dějí, nikoliv tak, jak by si je vojenský režim přál zobrazovat,“ uvádí popisek filmu, vzniklého na základě materiálu vyneseného učitelem Pavlem Talankinem z Ruska.