Líbí se vám, jak Elon Musk vystupuje k politickým tématům?Anketa
Dvacátý sedmý ročník festivalu proběhne od 12. do 20. března 2024 v téměř 60 městech po celém Česku a aktuálně v Praze promítne divákům 84 dokumentů, 11 fikčních filmů a 9 filmů imerzních. Mezi imerzními filmy, během nichž se dle pořadatelů diváci dostanou do stavů, „jež přesahují každodenní život“, se například ve virtuální realitě půjde přemístit do Fukušimy, do opuštěného bytu na Donbasu či okusit snímek, který „provádí skrz prostor obývaný těly mizejících postav ze vzpomínek a vytváří mezigenerační esej o právech LGBTQIA+ lidí, jako poctu generaci vymazané epidemií AIDS“.
„Vysloužilý dramatik se v obývacím pokoji vyznává ze svého života a pojednává přitom o životě queer mužů své generace, která se měla stydět, scházet v ústraní, zažívat své mnohé zkušenosti na záchodcích. Prostředí temných veřejných záchodků se ve virtuální realitě stává pódiem pro vyprávění, ve kterém hlavní postava předává s nostalgickou intimitou své blednoucí vzpomínky, uchování pak už má být úkolem diváctva,“ zní popisek filmu „Queer utopie: Cruising“, který přítomní budou moci zhlédnout například v Galerii Lucerna.
Fotogalerie: - Týden hrdých LGBTQ+
Část snímku bude promítána i v historickém kinosálu Poslanecké sněmovny, kde se akce uskuteční pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). „Už samotný název festivalu nás velmi nenápadně upomíná, že náš svět je ve skutečnosti jen a pouze jeden. A jedna je i bolest, která ho v nejrůznějších podobách a na nejrůznějších místech sužuje. Věřím, že i letošní ročník festivalu Jeden svět bude pro nás všechny nejen mimořádně cenným zdrojem poznání či poučení, ale také inspirací k ustavičnému rozšiřování si vlastních obzorů a ke kultivaci empatie. Především ale doufám, že nám příběhy zachycené ve filmových dokumentech budou impulsem jednat ve prospěch lidí v tísni kdekoliv na světě,“ uvedla k záštitě festivalu Pekarová Adamová.
V kině Lucerna ve středu večer odstartoval festival snímkem „Vzpomínky plné přízraků“, věnujícímu se dění v syrském městě Homs, a filmem „Pan Nikdo proti Putinovi“ o učiteli, jenž se v Rusku ocitne „uprostřed propagandistického aparátu, který pohlcuje celou společnost“. „Sám má mimo jiné za úkol vše s kamerou v ruce dokumentovat. Tento pokyn si však vyloží po svém a zaznamenává události tak, jak se skutečně dějí, nikoliv tak, jak by si je vojenský režim přál zobrazovat,“ uvádí popisek filmu, vzniklého na základě materiálu vyneseného učitelem Pavlem Talankinem z Ruska.
Na středečním slavnostním ceremoniálu došlo též k předání cen Homo Homini z rukou bývalé slovenská prezidentky Zuzany Čaputové nigerijskému novináři Philipu Obajimu a rodině ukrajinské novinářky Viktoriji Roščynové.
„Svobodnou společnost můžou budovat jen ti, kteří jsou vnitřně svobodní. Svoboda není hodnotově neutrální pojem. Mnozí zapomínají, že svoboda neznamená jen svobodu vybrat si, ale i svobodu něčeho se zřeknout. Tedy dobrovolně se ve prospěch většího celku nebo společnosti vzdát toho, že něco vykonám anebo něco budu mít, jen proto, aby svoji svobodu mohli uplatňovat i ostatní,“ pronesla Čaputová, jež ve svém projevu mimo jiné upozornila na zkreslování pravdy, na relativizaci utrpení či na manipulaci s historickými fakty.
Novinář Philip Obaji ocenění získal za, že za posledních sedm let popsal více než 100 případů, kdy žoldáci Wagnerovy skupiny a následně i Afrického sboru masakrovali, znásilňovali nebo mučili vesničany ve Středoafrické republice a v Mali.
Oceněná novinářka Viktoria Roščynová se zabývala zločinností, soudnictvím a porušováním lidských práv a od února 2022 se věnovala ruské invazi na okupovaných ukrajinských územích, načež během cesty přes Rusko v srpnu 2023 zmizela a ruské úřady její rodinu informovaly, že zemřela. Tuto ženu výkonná rada Člověka v tísni ocenila „za odvahu vyprávět příběhy Ukrajinců na Ruskem okupovaných územích a za dlouhodobou novinářskou práci věnovanou pokrývání témat ohrožujících demokratické uspořádání Ukrajiny, ze které neslevila ani přes ohrožení osobní bezpečnosti“.
Fotogalerie: - K třetímu výročí ruské invaze
Člověk v tísni prezentuje, že dopadu ozbrojených střetů na život civilního obyvatelstva se chce věnovat i například ve snímcích „Chartúm“ či „Gaza v bodě nula“.
Film o Čaputové či o boji studenstva s „krajní pravicí a dezinformační scénou“ v Bratislavě
Filmů, které se letos budou promítat celkem v 57 městech ČR, festival hodlá nabídnout ještě více – a jeden z nich se věnuje přímo slovenské exprezidentce Čaputové. „Zuzana Čaputová se ujímala funkce prezidentky Slovenska s vizí být prezidentkou všech. Prosazovala lidskost a snažila se stmelit společnost i v těžkých časech covidu, vražd v klubu Tepláreň nebo vládní krize,“ uvádí popis snímku, podotýkající, že „kvůli nenávistným útokům, snaze ochránit rodinu a nedostatku sil jít dál“ se Čaputová rozhodla znovu nekandidovat. „Budeme to Čaputové vyčítat, nebo s ní spíš soucítit a chápat ji?“ táže se celovečerní dokument režiséra Marka Šulíka o někdejší slovenské prezidentce, kterou Jeden svět komentuje slovy, že šlo o „výjimečnou osobnost v nesnadných dobách vládních krizí i covidové pandemie“.
Na Slovensku se odehrává větší počet snímků. „Jmenujme například ‚Ať žije smrt‘, v němž se režisér Róbert Mihály ve výmluvné koláži pokouší interpretovat události 31. výročí sametové revoluce v Bratislavě. V době narůstající pandemie zaplavila ulice krajní pravice a dezinformační scéna. Mezi ně se vydává studentstvo bratislavské filmové školy, aby se protestujících zeptalo, co pro ně znamená svoboda a demokracie, které ve svých projevech tak často zmiňují, a zaznamenalo nálady i názory této stále hlasitější části slovenského obyvatelstva,“ prozrazují pořadatelé, co divák spatří na plátnech kin.
Fotogalerie: - Čaputová na Národní třídě
Právě Slovensku se věnuje hned řada snímků, neboť pořadatele znepokojil vývoj v sousední zemi. „Znepokojivý politický vývoj u našich východních hranic nás přiměl podívat se hlouběji na reflexi osobité ‚slovenské cesty‘. Osm vybraných filmů tamějšího režisérstva obsahuje široké spektrum témat týkajících se současného dění. Od vzrůstajících projevů xenofobie přes časosběrný záznam vztahu ke svému kulturnímu dědictví až po rozkrývání mafiánských praktik nejvyšších politických pater,“ píší, proč se Slovensku natolik věnují.
Vedle Slovenska došlo i na sousední Maďarsko. „Ačkoliv je Orbánova politika velkým tématem na půdě Evropského parlamentu, obyvatelé Maďarska cítí, že od slov je potřeba přejít k činům. Novinové články, televizní reportáže, opoziční práce ve sněmovně nebo blokování silnic, to všechno jsou nástroje, kterými se tři hlavní hrdinky snaží poukázat na současné problémy země. Tím se ale stávají trnem v oku vládnoucímu režimu,“ uvádí Jeden svět snímek „Demokracie noir“.
„I když se zdá, že Maďarsko pohltila politická temnota, dokument ukazuje, že světlo prochází tmou a že i navzdory perzekucím se bojovnice proti autoritářskému režimu nehodlají vzdát,“ dodávají pořadatelé festivalu z neziskovky Člověk v tísni dále k celovečernímu dokumentu o odpůrcích a odpůrkyních maďarského premiéra Viktora Orbána. Promítání tohoto snímku je na 17. března plánováno rovněž na půdě Poslanecké sněmovny.
Fotogalerie: - Orbán, Fico, Zeman
Drag queen protestující „proti okupaci Palestiny“ či film o nepálské queer policistce
Diváci pak mají možnosti poznat „Duši Haiti“ či zhlédnout hraný film „Detektiv Pooja“. „Pooja, queer policistka žijící v hluboce patriarchální společnosti Káthmándú, kde musí svou sexualitu tajit, je povolána na jih Nepálu. V oblasti s panujícím napětím mezi nepálskou většinou a menšinou Madheshi má Pooja vyřešit delikátní případ únosu syna politika. Jako elitní členka policie využívá na Západě nabyté dovednosti. Její empatii a logiku jitří i vlastní zkušenost s útlakem,“ prozrazuje popisek.
Queer prostředí se věnuje taktéž dokument o trans Korejkách „Edhi a Alice“. „Edhi pracuje jako queer aktivistka, Alice je vrchní osvětlovačkou v tradičně maskulinním prostředí filmového štábu. Ani jedna se od svého narození necítily být muži. Nyní v dospělosti začínají nový život. Obě si tranzici moc přály, a ačkoliv jim život po ní konečně přinesl vytoužená potěšení a radost ze sebe samých, přichystal jim také nečekané potíže a bolesti. Jaké to bude, poprvé si zajít do ženské šatny? A jak jejich volbu přijme jejich rodina a pracovní kolektiv?“ Právě na tyto otázky čeká zájemce odpověď v kinosálech.
O LGBT+ komunitě pojednávat mj. di dokument „Šabat queen“ o rabínovi, jenž se přestěhoval do New Yorku a „ponořil se do reformy židovské víry“. „Pořádal umělecké happeningy na podporu žen i LGBT+ komunity a proslavil se jako drag queen. Obklopil se lidmi, kteří věřili v Boha, ale zároveň se nebáli zpochybňovat ustrnulá pravidla judaismu. Jeho pevné hranice Amichai posouval prosazováním mezináboženských sňatků, kritikou patriarchátu i protestem proti okupaci Palestiny,“ osvětlují pořadatelé.
Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu!
O „odolnosti Ukrajinců a zásadní humanitární a lidskoprávní podpoře, kterou Člověk v tísni poskytuje“, pojednává dokument „Nezlomní – jedna mise, čtyři životy“.
O migrantech z Afriky či o „masakrování migrujících“ v Polsku
Dokument „Návštěvník“ pak dle tvrzení pořadatelů festivalu „diváctvo zavede na polsko-běloruskou hranici, kde polské ozbrojené složky každý den masakrují migrující z Blízkého východu“.
Dokument „Rozděleni“ mapuje rozdělování rodin na jižní hranici USA, která podle něj „během vlády Donalda Trumpa zasáhla tisíce dětí i jejich rodičů“, a Sulejmanův příběh se zaměří na „riskování zdraví“ mladého ilegálního migranta z Afriky v Paříži prací kurýra, který mapuje „krutou a komplikovanou realitu“ a popisuje například těžký úděl Sulejmana, jenž si navíc „nedokáže zapamatovat všechny detaily smyšlené historky, kterou má na úřadě odvyprávět, aby zvýšil šanci na přijetí“.
„Ševelení“, inspirované „skutečnými osudy mladých migrantů*ek, kteří*é mezi lety 2015 až 2020 překonávali*y nebezpečné trasy přes moře, pouště a hranice“, si zájemci budou moci vychutnat opět skrze virtuální realitu. V ní jsou vtaženi do „světa plného naděje i nebezpečí, kde se střetávají sny s tvrdou realitou migračních krizí“ a nechybí rozhovory s „nezletilými migrujícími, kteří*é přežili*y vyčerpávající cesty z Afriky do Evropy“.
Fotogalerie: - Mimořádná k migračnímu paktu
Milion chvilek pro děti na školách
Festival Jeden svět nabídne též speciální projekce pro základní a střední školy. Všechny projekce mají doprovázet debaty a v nabídce je mnoho filmů „z širokého spektra aktuální lidskoprávní tématiky pro žactvo a studentstvo od 6 do 20 let“, přičemž podle ředitele Jednoho světa na školách Karla Strachoty je v Praze téměř vyprodáno a očekává se rekordní účast. Na projekce se dle jeho vyjádření pro ČT24 přihlásilo přes 18 tisíc vyučujících s žáky a očekává, že podobná účast bude i v regionech. „V loňském roce více než šedesát procent festivalových diváků přišlo právě na školní projekce,“ prohlásil.
Co „žactvo a studentstvo“ čeká? Vedle dokumentárních filmů „Pan Nikdo proti Putinovi“ nebo „Válečný zpravodaj“ též „Chvilky naděje“ – „takřka pohádkový příběh boje dobra se zlem nabízí přehledný chronologický průřez historií spolku Milion chvilek pro demokracii. Bere nás do zákulisí příprav velkých akcí i osobních životů dvou zakládajících členů – Benjamina Rolla a Mikuláše Mináře“.
„V roce 2017 skupina lidí uvěřila, že jedině oni mohou zachránit demokracii před tehdejším českým premiérem Andrejem Babišem. Rozhodli*y se proto navázat na odkaz velkých osobností naší historie, jako byl T. G. Masaryk nebo Václav Havel, a založili*y aktivistickou skupinu. V následujících měsících se jim podařilo iniciovat veřejnou diskuzi, zmobilizovat občanstvo a zaplnit Václavské náměstí i Letnou,“ zaznívá u snímku o Milionu chvilek pro demokraci, na který budou chodit děti a studenti z českých škol.
Fotogalerie: - Monstrakce proti Babišovi
Miliony z veřejných peněz i podpora ze zahraničí
Celý festival se uskuteční za podpory z veřejných peněz, od dárců či je dále financován skrze prodej vstupenek divákům. Objem financí na pořádání festivalu Jeden svět pak pomůže dokreslit zatím poslední uveřejněná výroční zpráva neziskové organizace Člověk v tísni z roku 2023, dle níž před dvěma lety na tento festival vyčlenila 23 384 000 korun.
Ministerstvo kultury coby spolupořadatel festivalu pak na loňský ročník uvolnilo dotaci z veřejných zdrojů ve výši 6 900 000 Kč.
Generálním partnerem akce je nadační fond zakladatelů Avastu Pavla Baudiše a Eduarda Kučery Abakus, hlavním partnerem iniciativa Člověka v tísni Lepší škola pro všechny a významnými partneři jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Evropský parlament, společnost CDN77 miliardáře Zdeňka Cendry, program Evropské unie na podporu kulturních a kreativních odvětví Kreativní Evropa, Státní fond audiovize a Hlavní město Praha.
Praha přitom patří též k významným dárcům veřejných financí a festivalu vloni udělila 10 900 000 korun, přičemž z této částky má na letošní ročník připadnout 2 500 000 Kč a zbytek částky má Jeden svět využít pro další trojici ročníků do roku 2028.
Vloni akci podpořilo též více než 100tisícovou částkou Ústí na Labem, 70tisícovou částkou Plzeňský kraj, 150 tisíci Moravskoslezský kraj 125 tisíci Olomouc, pozadu nezůstalo ani Brno, které festivalu přikleplo 650 000 korun na loňský a předloňský ročník.
Generálním mediálním partnerem je Česká televize, hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas a dalšími mediálními partnery několik dalších subjektů včetně Deníku N, Respektu, Voxpotu či Alarmu.
Na seznamu zahraničních donorů figurují British Council a Britské velvyslanectví v Praze, tchajwanské ministerstvo kultury a Taipei Economic and Cultural Office v Praze, velvyslanectví Nizozemského království, vlámské zastoupení v ČR, Rakouské kulturní fórum v Praze, Francouzský institut v Praze, velvyslanectví Korejské republiky, velvyslanectví Švédska, Kanady, Dánska, Norska, Švýcarska, Polský institut, španělský Institut Cervantes, německý Goethe-Institut a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Dnes začíná festival @jedensvet a britské velvyslanectví je opět jeho hrdým partnerem. pic.twitter.com/ThIqMUvOEQ
— Matt Field (@MattFieldUK) March 12, 2025
Mezi podporovateli je dále zastoupena Univerzita Karlova.
Záštitu festivalu udělil mimo jiných také prezident Petr Pavel. „Festivalu Jeden svět se během let podařilo něco mimořádného, a to získat pozornost pro tak složité a často opomíjené téma lidských práv. Jsem hrdý na to, že největší festival tohoto druhu na světě se každoročně koná právě u nás. A vážím si každého diváka, který na festival vyrazí, protože to znamená, že mu dění ve světě není lhostejné. Festival kultivuje, vzdělává a posiluje občanskou společnost, kterou v současné době potřebujeme jako sůl. Rád bych proto pořadatelům popřál co největší návštěvnost a divákům inspirativní filmové zážitky, které jim pomohou lépe rozumět tomu našemu jednomu společnému světu,“ ocenil.
Prezident @prezidentpavel, který našemu festivalu @jedensvet poskytl záštitu, vás zve do kina!
— Člověk v tísni (@CLOVEKVTISNI) March 13, 2025
?? Celý program naleznete na webu https://t.co/bMKox5Op28
Vstupenky můžete zakoupit na webu Go Out.https://t.co/qI044PM9mH pic.twitter.com/qSFO3b9tal
Záštitu festivalu udělil dále ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník), zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, pražský primátor Bohuslav Svoboda a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, jež se nechala slyšet, že považuje za důležité „podporovat kulturu, která se nebojí reflektovat aktuální problémy a přispívá k formování odpovědného občanského vědomí“
A pochvalná slova také zaznívají na působení Člověka v tísni u dětí na školách. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) právě v této souvislosti ocenil propojení festivalu s neziskovkou Člověk v tísni, jelikož dle něj se „díky tomuto propojení daří dokumenty s tématy, které vždy mainstream nemá šanci do detailu nebo vůbec pokrýt, představit žákům a studentům, diskutovat o nich, otevřít jim vzdálené světy a nové pohledy“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 9 čtenářů)
Mělo by lidskoprávní festival Jeden svět spolupořádat Ministerstvo kultury i v dalších letech?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
Banjo123
