Lidovci a předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura navrhli další zmrazení platů, předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) chce pro příští rok růst asi o tři procenta. Sociální a rozpočtový výbor navrhl už dřív zvýšení zhruba o 14 procent, proti čemuž se ale postavilo vedení ČSSD. Původní vládní návrh předpokládá jednoprocentní růst.

Nad stanovováním platů prezidenta, členů vlády a zákonodárců nepanuje mezi poslanci shoda. Marek Benda z ODS poukazoval na to, že premiér a předseda ČSSD Sobotka zbořil dohodu, jež se odrazila v návrhu výborů. „Jenom si tady hraje populistickou kartu," uvedl. Martin Plíšek z TOP 09 a Starostů označil projednávání platů za absurdní divadlo vládní koalice, kterého se tato frakce nebude účastnit.

Babiš si za svůj nápad odnesl kritiku

Opozice kritizovala také ministra financí a hnutí ANO Andreje Babiše za výrok o tom, že o platech zákonodárců by mohla v budoucnu rozhodovat vláda podle toho, jak rychle budou schvalovat zákony. „Návrh by se dal vylepšit: Kdo bude pro vládní návrh, dostane peníze, kdo ne, peníze nedostane," poznamenal předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika se zákony dají dělat buď rychle, nebo dobře.

Lidovci navrhli zmrazit platy ústavních činitelů pro příští rok. Měla by podle nich vzniknout skupina, která by navrhla nový systém výpočtu mezd. Úsvit navrhuje zmrazení na tři roky.

Hamáček chce stejně jako výbory zavést automatický výpočet platů v návaznosti na průměrný plat v nepodnikatelské sféře. Jeho návrh by znamenal, že příští rok by stoupl základní plat poslance a senátora bez náhrad podle výpočtu o 1700 korun na 57.600 korun. Návrh výborů by znamenal zvýšení o 8100 na 64.000 korun. Předseda sněmovny označil svůj návrh za rozumný kompromis, jenž by situaci vyřešil jednou provždy.

Pokud nebude od ledna účinná žádná úprava platového zákona, mzdy politiků by vzrostly po několikaletém zmrazení automaticky o 26 procent.

Výbory také navrhly řešení platů pro soudce. Měly by se odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64.496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.