Úředníci administrativy vlády prezidenta USA Joea Bidena oznámili, že Ruská federace požádala Čínu o vojenskou i hospodářskou pomoc. Sankce, které Západ na Rusko uvalil poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozjet vpád na Ukrajinu, na Rusko totiž tvrdě dopadají. A díky odporu Ukrajinců prý ruské armádě dochází i různá vojenská technika. Rusko proto podle USA požádalo Čínu i o dodání vojenské techniky. Čínský velvyslanec v USA však sdělil americkým novinářům, že o žádné takové ruské žádosti nic neví.

Přímo v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu z čínské stran zaznělo, že Rusko je natolik mocná země, že nebude potřebovat pomoc od Číny. Nejlidnatější komunistická země světa se tak vymezila proti Západu, který Ukrajině posílá materiálovou i vojenskou pomoc v podobě dodávek zbraní a munice.

„Mezi Čínou a USA v této otázce existuje rozdíl v metodách. Myslím si, že Rusko jako mocná země nepotřebuje Čínu nebo jiné země, aby mu poskytly zbraně,“ řekla Hua Chunying, náměstkyně ministra zahraničních věcí Čínské lidové republiky na tiskové konferenci v únoru.

Na její slova upozornil server amerického listu The Washington Post.

• Další informace naleznete zde

Teď dala Čína podle CNN najevo, že by Rusku mohla poskytnout potraviny, především balíčky trvanlivých potravin pro ruské vojáky, ale nikoli zbraně. Z  čínské strany také zaznívá, že poskytne humanitární pomoc i Ukrajině a že je třeba „narovnat historický kontext ukrajinské otázky, dostat se na dno původu problému a reagovat na legitimní obavy všech stran“.

Jižní Korea naproti tomu oznámila, že poskytne vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě asi 800 tisíc dolarů. Ale půjde jen o nesmrtící materiál. Vojenské přikrývky, stany či potravinové balíčky. Dosud však nebylo vyřešeno, jak přesně bude materiál dodán.  

• Informace CNN naleznete zde

BBC připomíná, že by dnes mělo proběhnout další kolo jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Dosavadní jednání probíhala mimo jiné na bělorusko-ukrajinském pomezí. Z města Sum by dnes měl být otevřen humanitární koridor, který mezi 9. až 21. hodinou umožní odchod civilistům. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámila, že různými humanitárními koridory prošlo už na 150 tisíc lidí.

V úterý nad ránem se v Kyjevě opět ozývaly silné exploze. Rozsah škod napáchaných ruským dělostřelectvem je však podle BBC zatím nejasný.

Zástupci ukrajinské armády oznámili, že v posledních hodinách armáda obránců sestřelila další 4 ruské vrtulníky a brání okupantům v dalším postupu. Rusové tak prý upevňují svou moc nad dočasně dobytými územími a zdejší nemocnice využívají k léčení vlastních zraněných vojáků.

• BBC však upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Ukrajinský vládní poradce řekl, že očekává, že válka skončí nejpozději začátkem května, kdy Rusku dojdou zdroje pro pokračování útoku na svého souseda.

„Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli mít mírovou dohodu," řekl v pondělí pozdě večer poradce náčelníka generálního štábu ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovič. Nastínil dva možné scénáře v následujících měsících. „Buď dojde velmi rychle, během týdne nebo dvou, k mírové dohodě se stažením jednotek, nebo dojde k pokusu dát dohromady nějaké, řekněme Syřany, na druhé kolo bojů, a když je také rozdrtíme, dohoda bude do poloviny dubna nebo do konce dubna,“ řekl.