Komunistický režim si podle odhadů dosud ve světě vyžádal až sto milionů obětí. Loni mělo v hlavním městě Kanady dojít k odhalení památníku těmto obětem komunismu, ukázalo se ale, že více než polovina z 553 jmen na seznamu uvedených obětí byli nacističtí kolaboranti, informoval o tom deník Ottawa Citizen. Podle jeho informací ministerstvo pro kanadské dědictví stanovilo, že 50 až 60 jmen nebo organizací uvedených na pamětní desce může být přímo spojeno s nacisty. Úřad zároveň vyloučil více než 300 jmen kvůli možným vazbám na nacisty nebo kvůli příslušnosti k fašistickým skupinám.

Kontroverze vzbuzovala především skutečnost, že tamní poslanci uctili vojáka jednotky Waffen SS. Památník měl být původně odhalen na začátku října 2023. To se však zastavilo po incidentu z 22. září 2023, kdy byl Jaroslav Hunka z North Bay, města v kanadské provincii Ontário, uznán v Dolní sněmovně všemi poslanci potleskem vestoje. Byl představen jako ukrajinský válečný veterán z Kanady a hrdina. Brzy poté se ale objevily informace, že Hunka sloužil v ukrajinské jednotce Waffen SS, která bojovala na straně nacistů.

ParlamentníListy.cz jako první v České republice informovaly o kontroverzích kolem Jaroslava Hunky, když si kanadský parlament a jeho předseda loni v září utrhli řádnou ostudu, když jako čestného hosta pozvali Jaroslava Hunku, emigranta z Ukrajiny a „bojovníka proti Rusům“. Proti Rusům (tehdy Sovětům, pozn. red.) ovšem Hunka bojoval v řadách SS, což prý kanadský premiér Justin Trudeau dobře věděl.

Kontroverzní památník je podpořen kanadskou vládou a organizací Tribute to Liberty, která se zasazovala o jeho realizaci. Zástupci organizace Tribute to Liberty na žádost o komentář ohledně výsledné podoby památníku na dotaz deníku Ottawa Citizen nereagovali.

Po více než ročním odkladu tak bude 12. prosince v Ottawě kontroverzní památník obětem komunismu oficiálně odhalen. Charles Thibault-Béland, mluvčí ministryně pro kulturní dědictví Pascale St-Ongeové, v úterý uvedl, že v tuto chvíli na památníku žádná jména nebudou. Úředníci ministerstva stále prověřují pozadí jmen a událostí, které mají být připomínány.

Památník obětem komunismu byl v posledních patnácti letech již několikrát předmětem sporů o jeho přesný účel, umístění, velikost a náklady. Cena projektu se z původního rozpočtu 1,5 milionu dolarů, který měl být financován výhradně ze soukromých darů společnosti Tribute to Liberty, vyšplhala odhadem na 7,5 milionu dolarů – z toho šest milionů z veřejných zdrojů.

Federální úředníci z jiných resortů také nadále varovali ministerstvo kanadského dědictví, že zahrnutí nacistických kolaborantů do památníku způsobí mezinárodní ostudu. „Je důležité si uvědomit, že mnozí protikomunističtí a protisovětští stoupenci a bojovníci byli zároveň aktivními nacistickými kolaboranty, kteří se dopouštěli zdokumentovaných masakrů,“ upozornili v roce 2021 úředníci ministerstva zabývající se zahraničními vztahy, mezinárodními obchody a rozvojem své kolegy z ministerstva pro kulturní dědictví.

„Chceme od ministra jasný závazek, že jména těch, kteří pomáhali nacistům nebo se podíleli na holocaustu, nebudou na tomto památníku uctívána,“ uvedla Jaime Kirzner-Robertsová, představitelka Centra přátel Simona Wiesenthala. Toto centrum je známá organizace, která se zaměřuje na boj proti antisemitismu a obhajobu lidských práv.

Kirzner-Robertsová také upozornila, že prohlášení ministerského úřadu ponechává otevřené dveře pro pozdější uvedení jmen na památníku.