„Česká republika je jediná země z EU, která má dlouhodobě větší počet volných pracovních míst než nezaměstnaných, přitom máme jednu z nejnižších minimálních mezd, což nedává smysl,“ říká v dnešním komentáři bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší mluvčí vlády a redaktor Hlasu Ameriky Libor Rouček, který je celoživotním vášnivým cestovatelem a také sociálním demokratem. „Kdybychom minimální mzdu zvýšili, samozřejmě to bude podniky nutit, aby se zvýšila produktivita práce, a to by pomohlo ekonomice, i těm asi 150 tisícům lidí, kteří za minimální mzdu pracují,“ dodal. V Evropské unii jsou velké rozdíly. Na jedné straně stojí země jako je Německo, Lucembursko, Holandsko a na druhé straně země jako Bulharsko, Rumunsko nebo Litva. 

Rouček: Minimální mzda? 20 000,-Kč

Rouček upozorňuje racionálně na skutečnost, že Rada EU přijala v loňském roce za souhlasu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky Směrnici o minimální mzdě, podle které by se minimální mzda měla rovnat 50 % průměrné hrubé mzdy. Jenže realita je jiná. „Směrnici by měly země zakomponovat do svého právního řádu. V ČR byla za rok 2022 průměrná mzda přes 40 tisíc korun, minimální mzda by tedy měla být ne 17300, ale 20 000. Ministr práce a sociálních věcí, který se směrnicí vyslovil souhlas, a je jeho povinností přenést ji do českého prostředí, teď navrhuje 30 procent. Nedivím se, že pro zaměstnance, kteří za minimální mzdu pracují, je tohle nepřijatelné,“ uvedl znalec politologie i sociologie.

„Zvýšit minimální mzdu by bylo dobré pro všechny. Měli bychom se snažit, abychom obecně měli vyšší mzdy. Ty nutí podniky, aby šly více cestou automatizace, robotizace a dostali jsme se do vyšší ekonomické ligy. Pokud budeme stále stavět náš ekonomický systém na nízkých mzdách, tak bude spokojeno pár zaměstnavatelů. Ale jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele to dobré není,“ dodal.

Alespoň trochu hájit sociální stránku? „To bych u lidovců předpokládal“

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka je dlouholetým členem KDU-ČSL. „U lidovců by člověk předpokládal, že alespoň trochu budou hájit sociální stránku na rozdíl od vysloveně pravicových stran jako je ODS nebo TOP 09. Ministr Jurečka opakovaně ukazuje, že jsou mu bližší zájmy zaměstnavatelů, než zaměstnanců, kteří pracují za minimální mzdy. Opět připomínám lidovcům, že by si měli uvědomit, jaké zájmy a jaké voliče reprezentují. Když budou hájit zájmy jen těch nejbohatších, do Sněmovny se příště nedostanou,“ dodal. Námitky Fialovy pravicové vlády a některých zaměstnavatelů, že „si to naše ekonomika nemůže dovolit” neobstojí.

Stávky za vyšší mzdy jsme v Evropě sledovali, jak u nás, tak v Belgii nebo v Německu. „Koneckonců v demokracii to tak chodí a odbory při inflaci chtějí zvýšit mzdy. České odbory na rozdíl od rakouských nebo francouzských jsou slabé. Mělo by být i v zájmu zaměstnanců, aby se všichni více a efektivněji organizovali a prosazovali,“ dodal.

Chudoba a tzv. sekundární chudoba ve Francii

Aktuálně je ve Francii situace trošku jiná. „Nejde až tak o požadavky na vyšší mzdy. Demonstrace kvůli důchodům jsme sledovali v uplynulých měsících. Teď jde o to, že policista zastřelil mladíka alžírsko-marockého původu. Protesty se dějí v chudších čtvrtích. Protestují i bílí Francouzi,“ popsal Rouček. „Když se podíváme do minulosti, tak nepokoje, rabování a vykrádání obchodů, jsou v podstatě ve Francii tradicí. Francouze se snaží klidnit prezident a říká stále, že to nikam nevede. Ale takto to po několik generací ve Francii funguje. Vzpomínám si na rok 2005, kdy tehdejší prezident Jacques Chirac musel vyhlásit stanné právo. Ve Francii není bída v pravém slova smyslu, spíš, jak se říká v sociologii, sekundární sociální bída. Mladí mají pocit, že nemají stejné šance, jako ostatní,“ dodal.

ČSSD je zaregistrovaná. Jen snaha o parazitování

I u nás jsou stále krádeže na denním pořádku. Mimo jiné politička Jana Volfová zabrala zkratku ČSSD pro svou stranu Česká suverenita, nyní tedy Česká suverenita sociální demokracie.

„Jana Volfová opustila sociální demokracii už téměř před dvaceti lety. Mezi tím se posunula na úplně krajní pravici. Vzpomeňme si na některá její vystoupení kolem roku 2015 nebo 2016, kdy se snažila vést na antimuslimské vlně. S ČSSD nemá vůbec nic společného a na značce se snaží jenom cizopasit. Sociální demokracie zkratku zaregistrovanou má a předpokládám, že Jana Volfová a její uskupení, které čítá pár lidí, značku používat moc nebude. Dostává setinky procent, takže se snaží na známé, kdysi oblíbené a velmi úspěšné značce, parazitovat,“ popsal Rouček.

Připomenout lze, že i předseda SOCDEM Michal Šmarda uvedl, že pokus o krádež historické zkratky názvu strany považuje za jednoznačné porušení ochranné známky ČSSD a bude se bránit. Podle platné legislativy nesmí být název strany nebo hnutí zaměnitelný s již zaregistrovanou ochrannou známkou.

Lidé jsou v Česku s demokracií spokojeni

Se stavem demokracie v Česku je nyní podle statistiků spokojeno 43 procent lidí, stejně jako v prvním roce samostatného českého státu. A tak můžeme vlastně říct, že ve finále se vlastně nic neděje?

„Samozřejmě, že se děje. Za třicet let se vývoj posunul. Ale, vezměte si i statistiky, kolik lidí chodí k volbám? Vždycky je to plus mínus dvě nebo čtyři procenta, ale volební účast se stále pohybuje nad padesáti procenty. Neznamená to, že je u nás vše v pořádku, a to i s demokracií. Přál bych si, aby byla spokojenost vyšší, aby na tom pracovali politici, novináři, tvůrci veřejného mínění a zlepšili jsme si morálku. Souvisí to i s tím, o čem jsme mluvili v minulosti mnohokrát, a to s mentalitou podvádění a snahou často i nejbližší obalamutit a oškubat. To všechno má pak vliv na spokojenost nebo nespokojenost. Za desítky let se vyměnily generace a spokojenost je více méně stabilní. Pro zdraví demokracie by bylo dobré hledat cesty, jak spokojenost zlepšit, zvýšit, a to by pomohlo všem, těm spokojeným i nespokojeným,“ uzavírá dnešní komentář Evropan Libor Rouček.