„Situace se změnila brexitem a s tím, jak se antievropské nálady šíří kvůli takovým lidem, jako Le Penová nebo Wilders. Lidé vidí, že je Evropa v nebezpečí, nicméně je třeba se pustit do reforem,“ sdělil německý exministr vnitra a místopředseda poslaneckého klubu spolku Křesťanskodemokratické unie s bavorskou obdobou (CDU/CSU) Hans-Peter Friedrich. V pražském Café Louvre se totiž konala debata na téma Jakou Evropu potřebujeme?
Klady a zápory
Tři věci, v nichž je EU přínosná a tři, ve kterých naopak plave. Ty měli účastníci debaty jmenovat na úvod. Často se uváděly výměna studentů v rámci programu Erasmus, volný pohyb pracovních sil, zboží, kapitálu, prosperita, euro jako druhá nejsilnější měna světa, mírové soužití v Evropě a podobně. „Jsem starší a žil jsem v Evropě, v níž člověk nemohl cestovat, jak se mu zachtělo. Pro dnešní mládež je to samozřejmé,“ zmínil předseda zahraničního výboru maďarského národního shromáždění Zsolt Csenger-Zalán.
Z neúspěchů byly jmenovány nedodržování principu subsidiarity, pomalá digitalizace, komunikace o EU, aktualizace pravomocí a další. „Když Evropská komise navrhne hloupost, tak to národní státy mohou zastavit. Ostatně u pořád diskutovaného nařízení o ‚zakřivených okurkách‘ šlo o jednotná pravidla společného trhu. Vždyť podobné nařízení existovalo i za Rakouska-Uherska,“ bránil vysmívané nařízení slovenský člen výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu Ivan Štefanec.
„Evropské radě chybí politický leadership. Dnešním problémem je migrační krize a bezpečnost, načež my nejsme schopni tímto směrem rychle přeorientovat rozpočet. Když to hodně nadnesu, tak je to podobné, jako když rodině odnese z domu střechu vichřice a rodinná rada zůstane při starém plánu jet na luxusní dovolenou. Žádná rodina tohle neudělá, každá nejdřív spraví střechu,“ podotkl exministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Macron a reformy
Evropský parlament má podle Friedricha jeden velký handicap – že nezná evropskou veřejnost. Národní parlamenty tu svou znají, třeba český českou. Nicméně na národních úrovních se tvoří názory a proto by se měly národní rozhodovací procesy posílit. Na unijní úroveň by se měla přesunout společná témata. Třeba vytvořit společný energetický mix či mít jednotnou politiku v charitativní pomoci Africe. „Macron je pro evropského ministra financí, celoevropský rozpočet a další integrační kroky. My to nechceme. V tom nejsme kompatibilní. Když třeba rozpočet podstoupíme europarlamentu, můžeme rozpustit Bundestag,“ naznačil Fridrich možné budoucí rozpory mezi dvěma evropskými velmocemi Francií a Německem.
„Doufám, že vícerychlostní Evropa nebude. Vedlo by to k prohlubování euroskepticismu v zemích, které vyšší rychlost nezařadí,“ podotkl Štefanec s tím, že Macron musí dát francouzský rozpočet do pořádku a ne, aby někdo jiný platil francouzské dluhy.
Vícerychlostní Evropa
To Kalousek jasně sdělil: „Model dvourychlostní Evropy je faktem a nic s tím nenaděláme. V pomalém pruhu budou země pomalu odpadávat. Hranice mezi rychlým a pomalým pruhem bude jako hranice EU a proto musíme přijít s měnovou unií co nejdříve. Česko musí jet v rychlém pruhu. Ostatně žádná země, jež vstupovala do eurozóny, nebyla nikdy tak dobře připravena jako dnes Česko.“
Maďar Csenger-Zalán k tomu dodal: „Když je třeba platit, tak se nikdo netlačí u pokladny. Evropa byla před třiceti lety rozdělena. Ta šťastnější část se mohla rozvíjet a my byli obětováni. To bylo nejlépe vidět na Německu, které bylo rozdělené na Německou demokratickou republiku (NDR) a Spolkovou republiku Německo (SRN). Miliony marek putovaly a putují z jedné do druhé země. Když jsme otevřeli trh, maďarský průmysl přestal existovat. Vlastní ho hlavně firmy z Rakouska. Dvourychlostní Evropu my Maďaři považujeme za nespravedlivou.“
„Bezpečnost se zhoršuje a rozhodovat budou globální hráči. Čína, Rusko, USA a EU se musí v zájmu bezpečnosti na postu globálního hráče také udržet. Proto chci, aby Česko bylo v tom rychlém pruhu,“ řekl Kalousek a nakonec použil podobenství: „Je to jako v manželství po třiceti letech. Také občas partnera napadnou myšlenky na rozvod, ale musí si uvědomit, že společné soužití je výhodnější a komfortnější. A to musíme umět vysvětlit obyčejným lidem.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský