Česko trápí velká míra rozpočtové nerovnováhy, zvyšování daní se proto asi nevyhne. Mojmír Hampl v pořadu Spotlight hovořil mimo jiné o tom, že vrátit Českou republiku do měnové stability zřejmě bez zvyšování daní nepůjde, ač současná vládní pětikoalice před volbami slibovala, že zvyšovat daně nebude.

„V rozpočtové oblasti jde o velkou nerovnováhu. V zásadě začala v časech covidu, od té doby vytváříme velké schodky a neumíme si poradit s tím, jak je vrátit zpátky. Ta nerovnováha je tak velká, že jen na výdajové straně to udělat nejde,“ pokračuje Hampl, že bez zvyšování daní k měnové stabilitě nedojde.

„Takže vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se objevily náměty na snížení daní,“ říká k připravovanému balíčku opatření pro konsolidaci státního rozpočtu, který chce ministr financí představit do konce dubna.

Doslova hovoří o rozpočtové lobotomii: „Není možné žít ve světě, kde salámovou metodou neustále zvyšujete výdaje a zároveň neustále salámovou metodou snižujete příjmy,“ zdůrazňuje šéf NERV. „My jsme se na úrovni politické elity dostali do něčeho, čemu já říkám rozpočtová nebo fiskální lobotomie, kdy ty debaty jsou o zvyšování výdajů, typicky, že by se mělo víc přidat důchodcům, učitelům, na zdravotnictví, obraně, na všechno. A zároveň říkají, že by se měly snížit daně a ještě dělat něco s deficitem, který je hrozně velký. To je prostě lobotomie, do které jsme se dostali,“ hrozí se Hampl, že v takovém stavu Česko nikdy nebylo.

Jeho slova o slibech ohledně nízkých daní a přidávání na sociální síti komentoval Miroslav Kalousek, který na problematiku zadlužování státu  upozorňuje již delší dobu. „Kdyby to jenom slibovali. Ale oni to poslední 4 roky i důsledně dělají. Napříč politickým spektrem,“ uvádí ekonom.

„Rozvratu rozpočtu se zjevně bojí méně, než ztráty přízně voličů. Přitom věřím, že nás bylo hodně, kteří jsme volili větu: Zastavíme hrozivé zadlužování,“ konstatuje Miroslav Kalousek závěrem svého tweetu.

Kdyby to jenom slibovali... Ale oni to poslední 4 roky i důsledně dělají... Napříč politickým spektrem. Rozvratu rozpočtu se zjevně bojí méně, než ztráty přízně voličů. Přitom věřím, že nás bylo hodně, kteří jsme volili větu: “Zastavíme hrozivé zadlužování”. https://t.co/Kzgf2yvzA8

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) March 27, 2023

Úsporná opatření by měla platit od příštího roku a měla by směřovat na omezení strukturálního deficitu rozpočtu, tedy výsledku hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu. Ministr již dříve uvedl, že při úsporných opatřeních chce vycházet z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Úpravy by se podle něj měly týkat příjmové i výdajové strany rozpočtu. V březnu Stanjura řekl, že pracuje se šesti desítkami návrhů, které ale ještě musí posoudit koalice, a že celkový objem úspor ve všech návrzích je vyšší než 70 miliard korun.