Topolánek upozornil na fakt, že katolická církev v Čechách má problémy s naplňováním diecézí, což řeší „importem“ kněží z Polska, a zeptal se Duky, kdy bude v Čechách většina kněží polského původu. Duka citoval jednoho z těchto polských kněží, který říká, že to nesmí být více jak 10%, a dodal, že 7% kněží je pak slovenského původu, což ale odpovídá tomu, že údajně milion Čechů má i slovenské kořeny. V souvislosti s nedostatkem kněží zmínil Topolánek i úvahy o zrušení celibátu a ptal se, jak se to s touto ideou má. Duka citoval papeže Františka, který by prý raději zemřel, než zrušil celibát. Duka k tomu dodal, že být kněz je služba, která od člověka vyžaduje, aby se do ní plně ponořil, a jak se prý ukazuje ve Skandinávii, manželství kněží často končí rozpadem.

Nemohlo nedojít ani na téma, které se s katolickou církví táhne už nějakou dobu, tedy zneužívání dětí. „Musíme říct, že tento problém existoval po celou historii. Do jisté míry my platíme za minulé století. Jsou to dvě světové války, jsou to revoluce, je to sexuální revoluce,“ začal Duka. „Předtím biskup zalistoval v těch předpisech a věděl, udělal, takový je trest. Dnes se má rozhodovat. Bezesporu sexuální revoluce, která stavěla na tom, že všechno je dovoleno, tak to nebylo jenom v otázce sexuální, zasáhla i tu generaci, která je. Tady musím říci, že ten problém v církvi není větší než v institucích, kde se pracuje s mladými lidmi. A na druhou stranu musím říci, když vezmu těch 30 let svobody, jestliže bylo odsouzeno 14 tisíc provinilců, tak mezi nimi najdeme 10 jmen našich katolických kněží. Druhý problém ovšem je, že 4 z nich jsou v seznamech agentů StB. Čili tam řeknu, že to byla určitá manipulace.“

Topolánek se pak zeptal, jaký je postup uvnitř církve, když přijde takové osočení. „Ta směrnice říká jasně, že my, když obdržíme takovou zprávu, si ji musíme ověřit. Čili my nesuplujeme ani policii, ani justici. To bývalo dávno, kdy Mírov bylo vězení pro kněze. Ale  můžeme, říci, že už od Josefa II. Jsou kněží souzeni normálními soudy jako každý jiný člověk,“ vysvětloval arcibiskup a dodal, že tedy mají povinnost jednak k občanskému zákoníku, ale i ke svědomí takové věci netolerovat. Takže po poradě, když se zjistí, že podezření je důvodné, tak se církev obrací na policii a kněz dokud se věc neprošetří, nemůže působit. A podle toho, co řekne policie, pak církev postupuje. Pokud je čin například promlčen, tak se materiály posílají do Říma, kde se o trestu rozhodne.