Janeček si uvědomuje ztráty blízkých, které lidem covid způsobil i zátěž na zdravotnický personál. Ale i tak si trvá na tom, že strach z nemoci je přílišný a ochranná opatření západních zemí excesivní a kontraproduktivní. „Covid není jediná závažná nemoc, i když je nová a nečekaná. Bohužel naše západní společnost není připravena se smířit se smrtí a bráníme se jí téměř za každou cenu,“ tvrdí Janeček a argumentuje tím, že drastická opatření ubírají lidem více let života než samotný virus.

Debatu o viru by dle něho neměli vést jen epidemiologové, virologové a jiní experti z tohoto oboru, ale také ekonomové, učitelé, sociologové, psychologové a jiní odborníci. A to proto, aby se našla tzv. účelová funkce, tedy jaký je při epidemii cíl. Zde Janeček kritizuje snahu minimalizovat úmrtí na covid bez ohledu na další dopady. „Někteří vědci, ať už vědomě či nikoliv, systematicky používají tuto, v důsledku destruktivní, účelovou funkci a mnohá jejich doporučení jsou, na první pohled možná paradoxně, neracionální,“ říká s odkazem na přitvrzovací iniciativu Sníh. Svůj příklad účelově dohání do krajnosti úvahou, že pokud by opravdu cílem byla minimalizace úmrtí s covidem, ospravedlňuje to každého zavřít na samotku. Proti tomu Janeček navrhuje, aby se maximalizovala jak délka života, tak kvalita. „Chránit před smrtí nestačí. S touto účelovou funkcí si uvědomíme, jak těžce obhajitelné je zavírat společnost a nutit některé lidi i živořit,“ říká. Je prý smutné, že ti, kdo si toto uvědomují, jsou pan na veřejnosti označeni za manipulátory, jako např. profesor Jiří Beran nebo lékaři Martin Balík či Lukáš Pollert.

Janeček argumentuje tím, že onemocnění těžce dopadá jen na zlomek nakažených. Narozdíl od vládních restrikcí. „Celá společnost je ničena fyzicky i psychicky, materiálně i duchovně. Dopady na zdraví jsou zásadní,“ varuje a odvolává se na studii ze Švýcarska, podle které, přestože švýcarská opatření jsou mnohem lehčí, vedla k signifikantnímu nárůstu deprese, zejména u mladých lidí.

Matematik vidí spojitost mezi tím, jak opatření působí na psychiku a na zdraví. Odvolává se na studie, které ukazují, že sociálně zapojení lidé jsou méně náchylní k úmrtí a že stres narušuje funkci lidské imunity. Vyjmenovává i další problémy, jako odloučení seniorů, nárůst domácího násilí, sebevraždy nebo narušení mezilidských vztahů. „V důsledku lockdownů dochází hlavně ke zdravotním problémům, omezení imunity a síly kvůli nedostatečnému pohybu a pobytu v přírodě. Zvyšuje se výrazně obezita, a to i u dětí. Mnozí lidé jsou donuceni zanedbávat prevenci, zdravotní péče je často odložená. Vitamín D, jehož vliv na obranu před různými infekcemi včetně covidu je prokázaný, chybí kriticky většině lidí a uzavírání se před sluníčkem kvůli různým omezením tento deficit ještě zhoršilo,“ varuje.