Kartous v rozhovoru pro Rádio Universum uvedl, že vliv ruského dezinformačního aparátu je v posledních letech možné detekovat v různých zemích Evropy i ve Spojených státech nebo ve Velké Británii, ať už v souvislosti s prezidentskými volbami v USA, ve kterých zvítězil Donald Trump, nebo v době před referendem o brexitu.

Určitá informační činnost samozřejmě přichází i od spřátelených států, to je ale podle Kartouse obrovský rozdíl. „Samozřejmě jiné mocnosti to dělají. Hodně to souvisí s hodnotovým založením, s jakým k jiným partnerům cítíme nějaké vazby. Jestliže jsem součástí Severoatlantické aliance stejně jako Spojené státy americké nebo řada našich evropských partnerů, považuju za naprosto legitimní, že si s těmito partnery vytváříme koalici a sdílíme s nimi své hodnoty a postoje. Naše ústavy a naše demokratické systémy si jsou v tom hodně podobné. A nevím, a skutečně nechápu, když někdo vnímá jakoukoliv potřebu jakési silné vazby a přátelství se současným Ruskem, které je válečným, teroristickým státem. To je naprosto nepochopitelné,“ říká Kartous.

Právě dezinformační scéna ale podle Kartouse dlouhodobě cílí na posílení vazeb s Ruskem, bránění Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině a na druhé straně přichází kritika směrem k Evropské unii nebo Západu obecně. „Když se podíváme na rozložení takzvaných alternativních médií a minimálně dezinformačních webů, které sledujeme, tak Rusko je pro ně země, kterou se snaží neustále obhajovat. Takže já vůbec nechápu, jaký bych v tom měl vidět bohulibý záměr s ohledem na to, jak je hodnotově konstituována naše ústava, jaké mezinárodní partnerství vytváříme,“ má jasno Kartous, že pokud někdo glorifikuje Rusko, pohrdá vlastní demokratickou ústavou.

„Jestliže někomu vadí, že třeba naši partneři z Evropské unie, u NATO to tak není, vytvářejí nějaké prostředí, ve kterém podporují naše společné ústavní hodnoty, tak mu pravděpodobně vadí ústava jako taková. A to já v tom okamžiku otevřeně říkám, jestli někomu vadí demokratická ústava, tak já budu rozhodně proti tomu, aby se to snažil nějakým způsobem změnit,“ říká rozhodně Kartous, který nepovažuje za chybné rozhodnutí vypnutí tzv. dezinformačních webů v loňském roce.

Zásadním narativem alternativních médií je snaha o mírové řešení konfliktu na Ukrajině a navázání normálních diplomatických vztahů s Ruskem. To je ale podle Kartouse nemožné a také nežádoucí, protože s Ruskem běžné diplomatické vztahy navázat nejde.

„Považujete za normální diplomatické vztahy, když měla ambasáda Ruské federace do odhalení sabotáže ve Vrběticích zhruba 120 zaměstnanců, což je více než dvakrát tolik, co má druhá největší ambasáda v Praze? Považujete za běžné, že někdo zneužívá své diplomatické mise k tomu, aby tady prováděl zpravodajskou činnost, notabene když víte, že tento stát má úzké vztahy k politické reprezentaci v České republice?“ vrací se Kartous ke kauze Vrbětice.

„Tady bylo 120 diplomatů nebo 120 zaměstnanců ruské ambasády, z nichž mnoho desítek mělo diplomatickou imunitu, a právě na základě zjištění zpravodajských služeb víme, že u řady z nich panovala velká pochybnost o tom, že jsou to diplomati, ale že to je rozvědka. Takže s tímhle státem můžeme udržovat normální diplomatické vztahy? To je to, na co narážím. Je možné s takovým státem udržovat normální diplomatické vztahy?“ nechápe mluvčí Českých elfů.  

Kartous netvrdí, že diplomatické vztahy mají být naprosto přerušené, ale nemohou být na úrovni spřátelených zemí. „S tímhle státem, který se chová podobným způsobem a zneužívá vás, pravděpodobně nebudete udržovat normální diplomatické vztahy jako s vašimi partnery v Evropské unii nebo v Severoatlantické alianci. Můžeme hledat konsenzus nad tím, jaké vztahy vést k Rusku. Ale Rusko je nedemokratická země, která zásadním způsobem ohrožuje náš způsob pojetí ústavních hodnot, a my s ním musíme v tomhle gardu hledat nějaký modus operandi. Ale hledejme modus operandi vůči nepřátelské zemi. Vůči zemi, která Českou republiku zařadila na seznam nepřátelských zemí. Je to rozhodnutí Ruské federace,“ upozorňuje Kartous, že Rusko je třeba brát jako nepřátelskou zemi.

„Existuje mnoho objektivních důvodů se domnívat, že Rusko v nejbližší době nemá žádnou šanci stát se demokratickou zemí. To pro nás znamená velké ohrožení. Takže ano, jednejme s ním, ale podle toho, kým a čím Rusko je. Protože Rusko není náš partner. Naši partneři jsou v Evropské unii a v NATO. Ale Rusko ne,“ dodává Kartous a vrací se zpět k dezinformačním webům.

Ty se podle něj poznají právě tak, že nikdy nekritizují Rusko, ale naopak jsou vždy kritické k Evropské unii nebo proevropské vládě a tak dále. „Z dlouhodobého sledování dezinformačních zdrojů vyplývá, že nikdy nekritizují Rusko, nikdy nekritizují Putina, nikdy se vůči tomuto státu nevymezují, ale buďto ho přímo, nebo nepřímo vždycky podporují. Jak to může být vysvětleno jinak, než že tam existuje minimálně nějaká ideová koalice?“ ptá se Kartous.

Ten odmítá, že boj s dezinformacemi, o který vláda usiluje, je znakem cenzury a totality. „Ale srovnávat období totality, kdy vládla otevřená cenzura, a samozřejmě velmi funkční autocenzura, se současností, to nelze. Máme demokratický systém, cenzura neexistuje, svoboda, kterou navíc umožňují digitální prostředky komunikace, je naprosto bezbřehá, dokonce natolik, že bychom v řadě případů mohli hovořit, jestli nenarušuje současný právní systém, ale prostředky, které máme alokovány v rámci justice, nám neumožní se tím zabývat,“ má jasno Kartous.

Jedním z narativů tzv. dezinformační scény je podle něj názor, že válku na Ukrajině vyprovokoval Západ. „Mě by znepokojilo, kdyby v české společnosti převážil názor, že válku na Ukrajině vyprovokoval Západ a že Rusko brání své zájmy a musíme mu pomáhat. To bych se obával o demokracii v České republice,“ dodal Kartous.