Dědictví podle zadržených prý měla odkázat svému synovci Helena Husáková Huňková. Na účtu má být něco přes devět miliard korun. „Je to celé lumpárna, kde by k těm milionům přišla?“ rozčílila se však Machová. Huňková, jež byla v roce 1949 odsouzena komunistickým režimem, byla její přítelkyní. Znaly se dlouho, velmi se vídaly i ve Švýcarsku, kam obě emigrovaly. Naposledy spolu prý hovořily dva dny před tím, než Huňková v roce 2005 zemřela. 

Tehdy právě Machová poznala synovce Vladimíra, o němž Ransdorf hovoří jako o muži, kvůli němuž jel nyní dědictví vyřizovat. Machová však tvrdí, že tehdy pomáhali příbuzným dědictví vyřizovat a o miliony určitě nešlo. 

Podle Machové se pozůstalost vyřídila klasickým řízením, žádná závěť prý neexistovala. Machová zpochybňuje i variantu bohatého příbuzného v čokoládovně v Brazílii, již uvádí jeden ze Slováků. „To není možné,“ říká.

Vladimír Huněk, jehož jménem se nyní Ransdorf ohání, byl v době smrti své tety ve vězení za falešné nábory do Iráku. Podle všeho však Ransdorf není jediný, kdo o švýcarském dědictví slyšel. „Huněk o něm vyprávěl i jistému panu T., který mu půjčil peníze proto, aby se ke svému dědictví dostal. Huněk tehdy přislíbil, že zafinancuje mladé sportovní talenty. Pan T. ale svoje peníze už neviděl. A sponzorský dar nedostali ani mladí sportovci,“ poznamenávají Lidové noviny. 

Huněk se k celé záležitosti má vyjádřit tento týden.