Pobaltské země – Estonsko, Lotyšsko a Litva berou ruskou hrozbu vážně, neboť ji mají takřka za humny, a totéž se dá říct o Polsku, které má s Ruskem také celou řadu trpkých zkušeností.

Řecko se snaží o lepší vztahy s Ruskem, neboť i kvůli vzájemné vzdálenosti nechápe velkého souseda na východě EU jako velkou hrozbu. O Itálii a Kypru lze prý říci takřka totéž. Rusko sice šíří dezinformace a snaží se ovlivňovat dění v evropských zemích, ale Evropské hodnoty si povzdechly, že to touto trojicí jen těžko pohne.

S obavami prý hledí na Rusko také Finsko, Švédsko, Dánsko. Pak jsou tu prý ovšem dvě země, které využívají proruských postojů na domácí politické scéně. Podle Evropských hodnot jde o Slovensko a především o Maďarsko, které je tím proslaveno.

• Celý článek v angličtině naleznete zde

Ostražitý postoj vůči Rusku zachovávala Velká Británie, ale tato země odchází z EU. Think-tank si proto klade otázku, která ze zemí EU najde sílu čelit Rusku? „Pokud v letošních podzimních volbách v Německu zvítězí levicová koalice, dá se očekávat, že se německá vláda bude chovat ještě méně důrazně než dosud,“ soudí Evropské hodnoty.

Francie má s Ruskem solidní vztahy, ale do druhého kola prezidentských voleb postoupil také Emmanuel Macron, jenž se podle všeho staví k Rusku opatrně. Pokud by proruský hlas nepozvedla Francie, může to zůstat už jen na výše zmíněném Polsku. I tady však think-tank vidí háček. Současná polská vláda se prý chová tak, že by jen těžko našla partnera v obraně EU proti akcím Ruska.