Možná se trochu potvrzuje Roučkův názor, že po rozdělení na dva nezávislé státy namísto silného stabilizačního prvku se stanou v Evropě spíše kulturní, hospodářskou a politickou periferií.

„Ten názor jsem zastával před více než třiceti lety, když se Československo rozdělovalo, a zastávám ho i nyní. Když máte zemi, která má 16 nebo 17 milionů obyvatel, než když máte dva státy, které mají deset a půl a pět a půl milionu obyvatel… Když se podíváme, vzor v Evropě jako je Holandsko, má 17 milionů, tak hraje mnohem větší roli, než hraje Česko nebo Slovensko. Bohužel to česká politická reprezentace jak na české, tak na slovenské straně nechtěla slyšet. Rozdělili republiku bez referenda. Češi i Slováci rozdělení nechtěli a uplynulo dalších třicet let a za nejvyspělejšími zeměmi bohužel stále ještě zaostáváme. Tak trošku je paradoxem, že slavíme svátek republiky, která už dávno neexistuje. Dělá se velká událost z toho, že je sto páté výročí republiky, ale republika je jiná. Je to Česko a na druhé straně Slovensko. Vývoj jde v obou republikách opačným směrem,“ uvedl Rouček.

Slavnostní ceremoniál tradiční. Někdy prezidenti nepřijdou...

Slavnostní ocenění bude předávat prezident Petr Pavel, bývalý prezident Miloš Zeman se omluvil. „Bude to probíhat tradičně se slavnostním setkáním ve Vladislavském sále. Prezident pronese slavnostní projev. Budou se udělovat vyznamenání, tak jako v minulosti. Někdy bývalí prezidenti přijdou, někdy nepřijdou. Nevím, proč bývalý prezident Miloš Zeman přijít nechce. Je to jeho rozhodnutí. Na slavnostním aktu to nic měnit nebude. Po deseti letech bude slavnostní akt už s novým prezidentem, bude to jeho první projev a uvidíme, co národu řekne,“ zmínil. „Vznik České republiky slavíme 1. ledna a pro Slováky je velmi důležitý. Znamená pro Slováky první demokratický stát, na rozdíl od Čechů,“ poznamenal Rouček.

„Česká společnost je rozdělená. Slavíme výročí státu, který už neexistuje. Stát, který máme, vznikl tak trochu proti naší vůli. To je realita, kterou žijeme, se kterou se krok za krokem vypořádáváme. Politická reprezentace se rozhodla zemi rozdělit. Jsem přesvědčen, že by mnohem úspěšněji hrála mnohem větší roli na poli kultury, ekonomiky, mezinárodních vztahů, kdyby to byla země o 16 nebo 17 milionech obyvatel,“ míní Rouček.

Vzpomínky na návrat do Československa a srovnání

Doktor Rouček se vrátil do Československa v listopadu 1997, a jak sám napsal, už šlo o úplně jinou zemi, než ze které v roce 1992 odjížděl. Některé vyděsila kuponová privatizace a katastrofální stav ekonomiky, náladu Havel popsal jako „blbou“. A jestli má pocit, že by to chtělo nějakých nových „7 bodů pro sociální demokracii“?

„To by chtělo 7 bodů jak pro SOCDEM, tak pro celou republiku. Když teď jezdím po republice, mají lidé, když ne horší náladu, tak podobně blbou. I v tom jsme se za nějakých dvacet nebo pětadvacet let dál nedostali,“ uvedl a přidal vlastní přání a zkušenost, když hovořil se studenty na výstražné stávce vysokých škol.

„K tomu by mělo sloužit i výročí založení Československa, abychom se neustále nedívali do minulosti, abychom žili současností, budoucností, podívali se po světě, jak to mají zorganizované ty nejúspěšnější národy a abychom se snažili dělat něco podobného. Je zajímavé, když mluvíte s mladými lidmi, kteří se narodili dávno jak po sametové revoluci, tak také po rozdělení Československa, že chtějí něco jiného, ne se babrat v malých záležitostech. Chtějí se posunout dopředu, což je správné, dobré a pro budoucnost výborné. Bylo by dobré, kdyby tomu pomohla také politika namísto hádek a obstrukcí,“ dodal.