„Moderní doba opravdu přináší mnoho absurdního. O migraci si myslím tolik, že máme být milosrdní, ale ne blbí. Nemáme se nechat dohnat k nelidským postojům, ale nemáme ani slepě pomáhat na úkor své vlastní kultury. A myslím si, že civilizace, která tleská nesmyslnému prznění vlastního proroka na divadle, je velmi slabá a zmatená,“ dodal Vopěnka.

 

„Říct, že většina Romů je na dávkách, pokud se to zakládá na pravdě, je také v pořádku. Tady se ale už dostávám k něčemu velmi podstatnému: důležité je, jak to řeknu. Tak například: To, že se Romům nechce pracovat, můžeme chápat jako celkem sympatickou vlastnost. Komu z nás se opravdu chce? Může to být řečeno přátelsky a s respektem. Anebo to může být řečeno tak, že to zasévá nenávist. Tak třeba: ‚Divíte se, česká zdravotní sestřičko, že máte nízký plat? No to se nedivte, když tolik Romů je na dávkách‘,“ poznamenal Vopěnka a uvedl, že tento formulační rámec používá právě Václav Nácek. A podle jeho slov se také Nácek lísá k lidu. 

 

„Uvedu příklad, i když nadsazený: Představte si, že Pepa z hospody prohlásí, že Země je plochá. V obci ovšem žije učitel, amatérský astronom, a ten tvrdí, že Země je kulatá. Začne hospodu přesvědčovat argumenty ze svého oboru. Proč? Protože je elitář. Václav Nácek vysvětlí Pepovi, že má samozřejmě právo na názor a učitel nemá právo se nad něj vyvyšovat. Časem Pepové usoudí, že učitel astronom by mohl svým elitářským postojem ovlivnit děti ve škole. Ať raději neučí. A ještě lépe, když se odstěhuje. Komu se to nelíbí, je samozřejmě také elitář. Protože Pepů je třeba si vážit. V demokracii se neuvažuje, v demokracii se hlasuje. A Pepové vyhráli. Takže jsou v právu,“ podotkl Vopěnka s tím, že Václav Nácek umí jít svým Pepům naproti. 

„Zatím je to všechno jen v latentní podobě. Ale můj židovský instinkt mne varuje. I Václav Nácek ví, že zatím mnoho nezmůže. Potřeboval by, abychom opustili Evropskou unii. Ve vakuu, které by tu pak vzniklo mezi Západem a Východem, to by se to Pepům nabízela nová ideologie. Postavená paradoxně na právu zvolit zlo. Nikdo přece nemá právo zpochybnit zlo, když je zvolené demokraticky. K tomu, aby se to podařilo, je třeba odnaučit lid pokoře. Nenaslouchejte v pokoře učencům, naslouchejte sami sobě,“ uzavřel Vopěnka.