Téměř dvě třetiny cizinců ze třetích zemí pobývalo na území Česka na základě povolení k trvalému pobytu. „Skutečnost, že většina cizinců pobývá v České republice trvale, lze z dlouhodobého hlediska považovat v souvislosti s integračním procesem za pozitivní,“ uvádí materiál.

V posledních letech podle materiálu výrazně stoupají počty dětí, žáků a studentů z řad cizinců na mateřských, základních, středních i vysokých školách. Pozitivním trendem pro integraci je právě nárůst počtu dětí v mateřských školách. Předkladatelé dodávají, že podíl cizinců ze třetích zemí na čerpání sociálních dávek v České republice je minimální, v prosinci loňského roku činil zhruba 1,5 procenta z celkového objemu.

Právě na cizince ze třetích zemí se koncepce integrace cizinců pro rok 2020 zaměřuje, v rozpočtu resortu vnitra je na to vyčleněno přes 48 milionů korun. Materiál stanovuje pět klíčových oblastí – znalost českého jazyka, ekonomická a sociální soběstačnost, sociokulturní orientace ve společnosti, vztahy mezi komunitami a princip postupného nabývání práv cizinců v návaznosti na postupné získávání vyšších pobytových statusů na území České republiky. Některých integračních nástrojů mohou podle materiálu využít i občané Evropské unie a držitelé mezinárodní ochrany.

Integrační politika se podle Ministerstva vnitra více zaměřuje na cizince ve zranitelném postavení, zejména jde o ženy. Důraz se klade na to, aby se mohly integračních aktivit zúčastnit a tím se snížilo riziko, že budou ve společnosti izolovány. Dále se integrační politika zaměřuje na děti a seniory.

V loňském roce evidovalo Ministerstvo vnitra v Česku celkem 566.931 cizinců. Proti roku 2017 jich bylo o 40.120 více, tedy o 7,6 procenta. Nejvíce cizinců s povoleným pobytem pocházelo loni z Ukrajiny (131.709), Slovenska (116.817) a z Vietnamu (61.143). Dohromady lidé z těchto tří zemí tvoří více než polovinu cizinců v Česku. Cizinci ze třetích zemí představovali podle zprávy o migraci za loňský rok 59 procent cizinců pobývajících v ČR.