Minulé pondělí jste jako ambasador Rekonstrukce státu besedoval v libereckém knihkupectví Fryč spolu s Janem Farským o zákonu o registru smluv s tím, že ho druhý den bude projednávat sněmovna. Nestalo se tak ani druhý den, ani dny další. Proč to tentokrát poslancům nevyšlo?

Hlavním důvodem je podle mého názoru to, že se koaliční poslanci bojí tohoto zákona jako čert kříže. Jak jinak si totiž vysvětlit, že od úterý do pátku dělali všechno proto, aby se tento bod nestihl projednat? Když už se stal pevným bodem programu, byl zařazen až jako poslední, aby bylo zřejmé, že na něj prostě nemůže dojít.

Když už to vypadalo v jednu chvíli nadějně, vzal si napřed přestávku na poradu klub Úsvitu a poté byl pevně zařazený bod, se kterým nešlo hnout, a aby se to definitivně nestihlo, tak si pak přestávku do konce jednacího dne vzala ODS. Když v pátek poslanec Farský navrhl, aby byl registr smluv jako třetí v pořadí (a tím pádem se na něj dostalo), drtivá většina koaličních poslanců se zdržela nebo byla proti. A to přesto, že před volbami slíbili svým podpisem jeho podporu.

Možná se to některým poslancům nebude líbit, možná na to nejsou zvyklí, ale písemný slib podpory registru smluv (a nejen jeho) bereme vážně a budeme velmi pozorně plnění nebo neplnění předvolebních slibů sledovat a prezentovat veřejnosti jak v průběhu volebního období, tak před dalšími parlamentními volbami.

Kdo ho vlastně konkrétně blokuje? Máte přehled o tom, kteří poslanci podpisem slíbili, že zákon podpoří a teď se k jeho schvalování staví liknavě?

Nedá se říct, že ho některá strana bojkotuje, protože vždycky se najdou poslanci, kteří zákon podporují (ve všech stranách). Ale je to prosté – pokud by poslanci vládní koalice (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) chtěli schválený zákon o registru smluv, není nic jednoduššího, než ho zařadit na program schůze.

Co ale poslance vede k této zdržovací taktice? Napsal jste, že se zákona bojí jako čert kříže. Ale proč? To dělají něco nekalého, co by zveřejňování smluv odhalilo?

Domníváme se, že se jim prostě do zveřejňování smluv nechce. Zdržovací taktika může vést k tomu, že se zákon nebude týkat této vlády, ale až té další. Navíc v návrhu zákona je zatím časový odklad pro menší obce, kde někteří argumentují tím, že by to časově nezvládali. To ale není pravda, protože kolik smluv měsíčně v takové obci uzavírají? Když to zvládli v Semilech, není důvod, aby to nezvládli jinde.

Proč je vlastně registr smluv potřeba?

Přínos registru bude velký. Například v tom, že všechny smlouvy budou na jednom místě. Pokud bude smlouva zveřejněna v registru smluv, nebude se muset zveřejňovat nikde jinde, jak to chce například zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, zákon o zdravotním pojištění atd. – bude stačit smlouva v registru smluv.

Některá města zveřejňují smlouvy na svých webech – to je nepochybně dobře, ale nikde není napsáno, že tam ty smlouvy budou i po změně koalice. Může se klidně stát, že nová koalice smlouvy stáhne a další zveřejňovat nebude. Když budou muset obce zveřejnit smlouvu v registru smluv, zůstane tam jednou pro vždy. Navíc to může v mnoha případech pomoci starostům a úředníkům v jiných městech, protože pomocí metadat budou moci v seznamu smluv najít vzor pro smlouvu, kterou budou chtít uzavřít, nebo si mohou porovnat například ceny jednotlivých prací.

Jak bude Rekonstrukce státu reagovat na (ne)přijímání tohoto zákona?

Zatím jsme v kontaktu s poslanci za jednotlivé kraje a snažíme se s nimi o registru smluv individuálně mluvit. Také se účastníme sjezdů stran, kde je více času na to popovídat si s lidmi z vedení stran, a to nejen o registru smluv, ale i o dalších zákonech, které chce Rekonstrukce státu prosadit a k jejichž podpoře se poslanci před volbami zavázali.

Rekonstrukce státu prosazuje ještě dalších osm zákonů. Jak to s nimi aktuálně vypadá?

Ještě před předčasnými volbami byl schválen zákon, který zrušil anonymní akcie. Po volbách byla schválena novela jednacího řádu, která zabraňuje tzv. přílepkům a současně prodloužila dobu mezi druhým a třetím čtením, aby poslanci měli dost času na to se seznámit se zněním zákona po zapracování všech pozměňovacích návrhů ze druhého čtení.

Povedlo se schválit návrh zákona o rozšíření pravomocí NKÚ – ten je ale bohužel nyní „zaparkovaný“ v Senátu. Pracujeme na tom, aby se návrh zákona dostal na pořad schůze Senátu, ale vzhledem k tomu, že má v Senátu většinu ČSSD a jde o ústavní novelu, bude jeho schválení v Senátu pravděpodobně komplikovanější.

Další zákony jsou v různém stupni rozpracování – ať už jde o obsazování dozorčích rad, financování politických stran atd., ale věříme, že do konce volebního období se podaří i tyto zákony prosadit. Lze ale očekávat (po zkušenostech s registrem smluv), že to bude úkol nelehký a běh na dlouhou trať.

Velkým tématem je i boj proti hazardu. Jaká je současná situace?

Hazard je celorepublikový problém a v každém městě k němu přistupují jinak. Zhruba před rokem byl uvolněn návrh zákona o hazardu, který skutečně působil tak, že by hazard reguloval (byly tam například omezení na dobu hraní v kuse; minimální a maximální počet automatů v herně a kasinu atd.). Tyto regulační body ale náhle vypadly.

Regulací hazardu se dlouhodobě zabývá občanské sdružení Občané proti hazardu v čele s Martinem Svobodou. S ním spolupracuji na regulaci hazardu také v Liberci, kde je aktuálně 93 heren. Prvním krokem, který nás čeká a je třeba udělat rychle, je nulová tolerance hazardu. K tomu je nutné připravit obecně závaznou vyhlášku, kterou schválí zastupitelstvo Vratislavic a poté zastupitelstvo Liberce.

Nedá se očekávat, že se herny zavřou hned – provozovatelé se budou pochopitelně bránit, ale jak ukazují příklady z jiných měst, nula nakonec bude zavedena. Jestli se pak budou vybírat například městské objekty (jeden, dva nebo tři), kde by bylo kasino a město z toho mělo dvojí zisk, nebo jak se bude postupovat, je věc jednání liberecké koalice.

Kompletní pozměňovací návrh k registru smluv k dispozici ZDE.