Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu od loňského listopadu. Nedokázala se ale na nastavení dlouho shodnout. Sněmovna od ní dostala novelu loni na podzim. Poslanci pak do normy navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelenější koaliční návrhy - jeden připravilo ministerstvo práce a podal poslanec ČSSD, druhý sepsaly poslankyně ANO a KSČM. Dolní komora mohla o kurzarbeitu hlasovat v polovině února, normu ale vrátila zpět k projednávání.

Podle ČT teď koaliční strany předloží společný pozměňovací návrh. „Shoda se našla na jednoduchém řešení úhrady významné části nákladů na vyplacenou náhradu mzdy za nepráci. Návrh zdůrazňuje ochranu pracovního místa. Po mnoha věcných diskusích je shoda na parametrech i principu," citovala ČT z textové zprávy od Pastuchové. „Příspěvek až 1,5násobku průměrné mzdy, bavíme se o rychlosti vyplácení, to je pro mě velmi důležité, aby firmy nemusely výplaty předfinancovávat. O víkendu ještě ty věci doladíme," řekla Maláčová.

O společném návrhu by se podle ČT mohlo hlasovat ještě v březnu, variantou je i mimořádná schůze Sněmovny. Princip kurzarbeitu má podporu také u opozičních stran.

K původnímu vládnímu modelu kurzarbeitu měli vážné výhrady odbory a zaměstnavatelé. Společně pak podpořili návrh změn, který připravilo ministerstvo práce a podal poslanec ČSSD. Vyzývali Sněmovnu k urychlenému přijetí této verze. Konkurenční návrh poslankyň ANO a KSČM hodnotili jako horší. Někteří odboráři a podnikatelé už mluvili o obavách, zda se kurzarbeit vůbec podaří do říjnových sněmovních voleb schválit.

Kurzarbeit měl navázat na dočasný vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na něž dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Vláda Antivirus už několikrát prodlužovala. Zatím by měl pokrývat období do konce dubna. Podporu je ale možné podle pravidel EU vyplácet až do konce roku, takže se dá znovu prodloužit.