„Ve Francii a Británii mluví o politickém zemětřesení, když tam zvítězily v evropských volbách euroskeptické, antiimigrantské a nacionalistické strany, zatímco u nás je to spíše klidná hladina, neboť euroskeptické strany zde politické vody příliš nezčeřily, nepočítáme-li jednu vlaštovku Svobodných,“ píše Znoj.

Politolog Milan Znoj si klade otázku, zda jsou najednou Češi eurooptimisty. „Někteří v této souvislosti mluví o pozitivu evropských voleb, vyjádřil se tak i pan prezident. Že by česká politika přešla od Klause k Zemanovi? Anebo by zapůsobil obrat k EU, který udělala vláda ČSSD, ANO a lidovců, když se přihlásila k evropskému fiskálnímu paktu? Anebo se snad česká pravice konečně dočkala své proevropské reprezentace v podání zábavné dvojice Kalousek - Schwarzenberg?" Takové otázky klade na iDnes.cz Znoj.

Odpovídá si sám a podle jeho slov nic takového nepřipadá v úvahu. „Zvážíme-li tyto české proevropské posuny absolutními počty občanů, kteří se na nich ve volbách podepsali, s hrůzou zjistíme, že se pohybujeme v minusových číslech. Všude zaznamenáváme úbytek hlasů. Osmnáctiprocentní účast v evropských volbách devalvuje každý případný pozitivní náznak,“ konstatuje politolog.

Euroskepticismus je politicky impotentní

„Českem se tedy šíří lhostejnost k EU, což je jen jedna z hloupějších verzí euroskepticismu. Je to totiž euroskepticismus občanské pasivity. Nijak na něm nevydělává euroskepticismus aktivní či bojovný, jakým by se rádi nechali nést ODS, Svobodní či klausovci všeho druhu,“ míní Znoj.

„Náš euroskepticismus je naopak politicky impotentní a nejhorší je, že je součástí širší občanské distance od politických elit vůbec, ať evropských, tak domácích. Do střední Evropy, zejména do Česka a Slovenska se tak vrací občanská mentalita, jakou známe z časů normalizace,“ píše politolog Znoj s tím, že rozměry tohoto pasivního euroskepticismu jsou hrozivé.