Na svém facebookovém profilu se rozhodla svěřit se svými zážitky z dovolené, kterou tráví spolu s manželem v bavorské metropoli pravidelně každý rok.

V posledních letech si prý všimli zásadní změny v chování Němců. „Připomíná nám naše chování za éry vlády komunistů. Jakmile jsme, zejména loni na podzim, přešli na téma imigrace, ztišili hlas, začali se ohlížet a buď převedli hovor jinam anebo řekli pravdu: ‚Je to velký průs.r a bude ještě větší‘.“

Před dvěma lety byli ubytováni ve Stacchusu. „Bylo to nepříjemné, hotel dobrý, okolí špatné. Občané nikoliv německého původu. Prali se, byli arogantní. Dnes se tam střílí,“ píše Janderová.

Loni pro jistotu bydleli na druhé straně za Karlsplatz u pěší zóny v hotelu Am Tor. Mělo to prý mnoho výhod. „Mj. hotel je blízko Hofbräu, obyvatelé této čtvrti příjemní, byť se mezi starousedlíky a turisty již poflakovali podivní, hlavně mladí muži v adidaskách, s mobily v ruce, hovořící jazykem země, ze které přišli. Němčina ani angličtina to nebyla. Ale tam se ještě, naštěstí v tuto chvíli,nestřílí,“ píše Janderová s tím, že k otázkám imigrace byla dosud zdrženlivá. Nyní prý už ale nelze být politicky korektní a tvářit se, že existuje dobrý a ten špatný, teroristický islám.

Zdůrazňuje, že je třeba ochránit naše děti, vnuky, rodiče a evropskou společnost. Je nutno zvolit takové politiky, kteří dají přednost před politickou korektností a populistickými kecy zdravému rozumu a budou nazývat problémy pravými jmény. A budou připraveni chránit občany a zemi, kterou nám naši předci uchovali. Závěrem se Janderová ptá, zda ochráníme Evropu před nájezdem těch, kteří nám chtějí ukrást a zničit naši kulturu. Vzápětí si odpovídá tím, že vzorem, jak na to, nám může být Izrael.

Co přesně Jaroslava Janderová napsala:

Do Mnichova jezdíme každý rok.

Rádi si s mužem "pokecáme" v Hofbräu pivnici s místními i s turisty.

V posledních letech v éře multikulti jsme si všimli zásadní změny v chování Němců . Připomíná nám naše chování za éry vlády komunistů .

Jakmile jsme, zejména loni na podzim, přešli na téma imigrace, ztišili hlas, začali se ohlížet a buď převedli hovor jinam anebo řekli pravdu. "Je to velký průs. r a bude ještě větší."

Před dvěma lety jsme bydleli ve Stacchusu. Bylo to nepříjemné, hotel dobrý, okolí špatné. Občané nikoliv německého původu. Prali se, byli arogantní.

Dnes se tam střílí.

Loni jsme pro jistotu bydleli na druhé straně za Karlsplatz u pěší zóny v hotelu Am Tor.

Mělo to mnoho výhod.

Mj. Hotel je blízko Hofbräu, obyvatelé této čtvrti příjemní, byť se mezi starousedlíky a turisty již poflakovali podivní, hlavně mladí muži v adidaskách, s mobily v ruce, hovořící jazykem země, ze které přišli .

Němčina ani angličtina to nebyla.

Ale tam se ještě, naštěstí v tuto chvilli, nestřílí.

K otázkám imigrace jsem byla dosud zdrženlivá.

Již ale nelze být politicky korektní a tvářit se, že existuje dobrý a ten špatný, teroristický islám.

Je třeba ochránit naše děti, vnuky, rodiče , evropskou společnost.

Příští rok budou volby do PSP ČR.

Je nutno zvolit takové politiky, kteří dají přednost před politickou korektností a populistickými kecy zdravému rozumu a budou nazývat problémy pravými jmény, budou připraveni chránit občany a zemi, kterou nám naši předci uchovali a my po roce 1989 vytáhli z komunistické totality.

Žádnou jinou totalitu ani teroristické vraždění u nás již nechceme.

Je mi líto všech obětí terorismu.

Brusel, Francie, Německo.

Kdo bude další?

Dopustíme další vraždy ve jménu ideologie?

Ochráníme Evropu před nájezdem těch, co nám chtějí ukrást a zničit naši kulturu?

Vzor, jak na to, nám může být Izrael.