Herečka Bára Hrzánová ve vysílání internetové televize DVTV vyjádřila obavu, že si Češi vlastně přestali vážit svobody a některým lidem nevadí, že se začínají vracet pořádky, o kterých si po roce 1989 myslela, že se nevrátí. Když si v divadle tropí žerty z komunistů, občas se jí stává, že se nějaký komunista zvedne a začne jí vyhrožovat, ať chcípne.

„Oni mají takové bojovky ti soudruzi, poznej svého nepřítele, víte. Občas se ozývali a ozývají. Třeba vstane pán, který má tu vizáž komunistickou a třeba na mě volá ‚už chcípni‘ nebo něco takového. Během představení. Pak ještě hrozí tou pěstí, jak oni to uměj, že teda jak si dovoluju znevažovat celý jeho život a tak podobně. Pak mi chodí nějaké dopisy anonymní. A pak mi v každém divadle hlásí uvaděčky a šatnářky kolik o pauze odešlo komunistů a já si říkám, jo jo, ještě škodíš, ještě je to dobrý,“ pochvalovala si s úsměvem a nijak nezastírala, co si o komunistech myslí.

Třicet let po sametové revoluci si uvědomuje, že se dnes lidi mají velmi dobře. „Každý, kdo přijde do divadla, má nějaké trápení, něco ho bolí, ale všichni máme co jíst, máme střechu nad hlavou, máme tekoucí vodu a jak tak všichni reagují, tak mám poct, že mají někoho, kdo je má rád. A máme svobodu. A najednou, z toho přebytku, mám pocit, že jsme si toho přestali vážit. Tím pádem máme pocit, že to je samozřejmost, ta svoboda, ta demokracie, ale ona to samozřejmost prostě není,“ zdůraznila.

Dnes má strach, že do společnosti se vrací duch komunistické normalizace. Vždyť řada lidí už zase pěstuje autocenzuru a politici opakují komunistická hesla o tom, jak je třeba myslet na obyčejného člověka a hlavně ať mají lidi klid na práci.  

„To mě úplně vyděsilo, to se objevuje u politiků, hlavně ať mají lidi klid na práci. To je přesně bolševický heslo před revolucí a to se v rétorice těch politiků vrací,“ zlobila se Hrzánová. „Hlavně ať ti obyčejní občané mají klid. A to je další věc, na to jsem strašně alergická, já furt nevím, kdo je ten obyčejnej občan, protože já se potkávám s lidma jak v divadle, tak v hospodě, já mám nejradši čtyřky, já nežiju v nějakým skleněným zámku odtrženým od reality, ale já pořád nevím, kdo je ten obyčejný člověk a co ten obyčejný člověk proti mně má,“ podivovala se Hrzánová.

Po roce 1989 prý měla určité výhrady k Václavu Havlovi. Předpokládala například, že dojde k zákazu komunistů, že ta strana přestane existovat. „Mně se to tady lehce říká, že se měli zakázat komunisti, já jsem o tom přesvědčená, ale jestli to bylo možné, nebo to nebylo možné, to si netroufám dneska posuzovat, protože jsem neměla tu odpovědnost lidí, kteří tento svobodný stát znova budovali,“ podotkla Hrzánová.

Dnes Václava Havla nekritizuje. „Už nekritizuji Václava Havla, protože nechci nahrávat těm všem podivnejm existencím, kteří si ho berou do pusy,“ vysvětlila herečka s tím, že nikdy nebyla uctívačkou žádného kultu, ani v případě Václava Havla, ale nelíbí se jí, jak někteří lidé překrucují jeho slova.