Mezi hosty byli přítomni komunističtí exposlanci Jaromír Kohlíček a Jiří Maštálka, nechyběl také poslanec Jiří Valenta. V letním kině nezapomněli organizátoři ani na doprovodný program pro děti a občerstvení, které si ale účastníci platili.

Ochránily se banky, a doly nikoliv?

S úvodním slovem vystoupil nejdříve první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek. Na začátku emotivně odkázal na aktuální situaci „… kdy k pochodu sudeťáků Brnem se přidávali neonacisté, 24 hodin naší zemí provokativně projíždí armáda Spojených států amerických.“

„Vláda zprivatizovala a původně ani nevěděla, koho má oslovit, aby se náhodou OKD nezavíralo,“ pustil se do kritiky současného vedení země Šimůnek. „A když konečně vlastníky našla, tak se s nimi bude dohadovat, kolik jim vyplatí za ty vybrané doly a šachty? Když bylo potřeba zachránit banky, to jezdili příslušníci Policie ČR v černých uniformách a uměli obsazovat budovy. A když říkáme, jsme součástí EU a nemůžeme podporovat soukromé podniky, když nám na Západě krachovaly automobilky, tak v případě Francouzů a Němců to jde, že můžeme z těchto peněz podporovat tyto automobilky. Najednou jsou výjimky a všechno jde. A my jsme v tomto společenství a musíme si jasně říci, na jaké straně musíme stát. Stojíme dál o práci v EU, nebo máme šanci po volbách změnit EU, aby byla lidovější a pro náš život přijatelnější.“

NATO u hranic s Ruskem

Poté se věnoval mezinárodně bezpečnostní situaci: „Když se podíváme, jak se chová Severoatlantická aliance a mocní tohoto světa a stěhují své jednotky k hranicím Ruské federace, vidíme, co se děje na východě Ukrajiny a jakým způsobem se mění politika Polska, které je slovanským státem a dovolí přesuny těchto vojsk přes své území do Pobaltí, tak nastává otázka udržení míru. Bez něj nemůžeme budovat žádnou společnost. A je to úkol každého z nás, nejen komunisty, aby vytvořil takový tlak na svou vládu, aby nedovolila, protože jsme součástí NATO, aby nedošlo k rozhodnutí, rozpoutání války. Propaganda, to, co vytváří vláda Spojených států, oslabuje ekonomiku EU, čili je vidět, že to moc velcí přátelé nejsou, protože bankéři potřebují zisky. To, co tady probíhalo a stále ještě probíhá, je výrazným oslabením EU a znamená to i pro nás jako druhořadé a třetířadé státy EU především pokles životní úrovně pro naše lidi. A s tím se nemůžeme smířit,“ uzavřel první místopředseda ÚV KSČM.

Zdravotnictví pro všechny – ať pojišťovny hradí!

Poté se ujal slova krajský zastupitel a poslanec Parlamentu ČR Karel Šidlo. Ještě než obsáhle seznámil přítomné s kompletní kandidátkou do krajských voleb, věnoval se krátce mj. i zdravotnictví: „Úhradová vyhláška, velký problém pro kraje. Snažíme se udržet krajské zdravotnictví v chodu, udělat z krajského zdravotnictví určitou výstavní skříň péče o obyvatele, na druhé straně nás to stojí velké peníze z rozpočtu. Nevíme, proč bychom my toto měli dělat, když zdravotní pojištění je dáno ústavou ČR a měly by všechny náklady na zdravotní služby, na zdravotní péči hradit zdravotní pojišťovny. Je to jen otázka ministerstva zdravotnictví, jakým způsobem s tím bude pracovat. V sociální oblasti je plno nestátních a neziskových organizací, které suplují funkce státu, a s tím my samozřejmě ani v kraji nemůžeme být spokojeni.“

Linke pro jasnou akci a odpověď

Poté se hosté rozprostřeli po areálu a ve dvou párty stanech diskutovali o krajské a mezinárodní politice. V mezinárodní diskusi se angažoval europoslanec Kohlíček, který také německým hostům brilantně překládal. Peter Schemmer ze strany Linke vybídl přítomné k akcím: „Vzhledem k tomu, jak se zvyšuje agresivita NATO, je třeba si promyslet, jak můžeme lépe spolupracovat, abychom proti nim mohli vystupovat. Jely tudy stovky amerických vozidel a nevíme proč. Byly tam více než desetikilometrové zácpy. Večer jsem se díval na německou televizi, kde říkají, že jednotky USA jedou na ruskou hranici. Jako komunisté bychom měli velmi rychle reagovat. Takovéto věci by se neměly obejít bez našich protestů. U nás v Německu to tak je, a tak to musí být i v Čechách. Možná jste to nevěděli, ale musíme daleko rychleji jeden s druhým spolupracovat. Musíme zavolat – potřebujeme vaši pomoc – a my přijedeme. Tato spolupráce je příliš moc plánovitá. Vše jde podle plánu. Já jsem samozřejmě pro plánování, ale akce, které se dějí, musejí být připraveny mnohdy v řádu hodin.“

V okolí to zahučelo a na účet vedení strany zazněly poznámky typu „... a proč tedy neprotestujeme?“ Předseda krajské komunistické organizace Kavyj si tak trochu postěžoval: „Když byl druhý přesun americké vojenské kolony, tak jsem se na zasedání ÚV KSČM dotázal, co máme dělat – a byl ještě čas na nějaké akce a protiopatření, ale dozvěděl jsem se, že nic nám v Plzeňském kraji nebrání, abychom udělali sami nějakou akci.“ Nedávno zvolený nový první místopředseda ÚV KSČM pak srovnal situaci v Pobaltí a na Ukrajině s červnem 1941. „Kumulace sil je obrovská,“ řekl ponuře.

Landsmanšaft nemá nárok, naopak my na reparace ano

Další otázka se týkala požadavků sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Na to europoslanec Kohlíček reagoval slovy: „Nemají nárok, protože podle postupimských ujednání veškerý majetek, který tady byl, a to byl německý majetek, protože sudetští Němci byli považováni za říšské Němce a dokonce měli největší organizovanost v NSDAP ze všech částí Německa, tak logicky jejich majetek podle postupimských ujednání propadl ve prospěch státu a spolková republika nám dluží reparace. V Poslanecké sněmovně jsme se tak před patnácti lety oficiálně zeptali spojeneckých mocností a ty nám potvrdily, že to platí.“

Poté emotivně vstoupil do diskuse poslanec Jiří Valenta: „Co se týče přesunu jednotek USA přes naše území. V dnešní době nejsme tak akceschopní, abychom ze dne na den udělali nějakou protestní akci. Jako klub jsme uvažovali o protestním řetězu, a zamezili jsme tak jednotkám pokračovat, ale pak jsme zhodnotili, že v dnešní době je situace v ČR tak vyhrocená, že až 70 procent naší populace NATO podporuje. A jsou rádi, že v NATO jsme. Což je tedy tristní zjištění. Domnívám se, že ono to až tak není, protože lidé chodí na techniku, chodí se tam dívat na zbraně, zbraňové systémy. Co je nebezpečné v souvislosti s tímto posledním přesunem, je, že už dochází k prolínání české a americké armády. Bylo veřejně oznámeno, že americkou techniku budou řídit čeští vojáci a američtí vojáci zase budou řídit českou techniku. Takže to je další krok k postupnému sbližování NATO a české armády, a tomu bychom měli udělat minimálně na té celostátní úrovni v Poslanecké sněmovně přítrž.“

„Druhou věcí jsou srazy sudetoněmeckých vysídlenců,“ pokračoval dále Jiří Valenta. „Nebezpečné je to, že vše je ve vývoji. Soudruh Kohlíček tady říkal, že nám vítězné mocnosti daly před lety za pravdu, ale to je jen otázka času. Tato takzvaná krajanská sdružení se obracejí k různým druhům a stupňům soudů v celé EU i k soudu pro lidská práva a je jenom otázka času, kdy dojde k nějakému průlomovému rozsudku a prvnímu navracení majetku. A pak už to bude mít lavinový efekt. Na tyto akce nejdříve neoficiálně chodil kníže Schwarzenberg, poté už tam se účastnil Bělobrádek, teď už tam byl osobně Herman. Poprvé od roku 1945 jako zástupce české exekutivy na těchto akcích, a to je nebezpečný vývoj. Sovětská vojska přijela a zalezla do kasáren a byl klid. Američané se tady roztahují, jako by jim tato země patřila. Otázka je, kdy lidi dostaneme do ulic. Zatím ta vůle z většinové společnosti je malá,“ ukončil svou řeč Valenta.

Není levice jako levice

Ke spolupráci se zahraničními levicovými partajemi řekl europoslanec Kohlíček následující: „Komunistická strana Řecka prohlásila po vstupu do tohoto období Evropského parlamentu, že s těmito ostatními nechce mít nic společného, a je mezi nezávislými poslanci. A mohu vám říci smutnou zkušenost, když jsem jako koordinátor vyboxoval velice zajímavou zprávu, která se týkala námořní dopravy, měli jsme tam bývalého námořního kapitána z řecké komunistické strany a říkám mu – to je speciálně pro tebe. A on řekl, ne, my teď organizujeme stávku, já nic takového dělat nebudu, a za pět let, co jsme byli spolu v Evropském parlamentu, neudělal vůbec nic. Je třeba si říci, kde ty programové průniky jsou možné a kde už to nejde. Třeba velice dobré vedení španělských socialistů v minulosti, tak ti nám byli velice blízko. Naopak, vždy jsem měl trochu problém, když jsme se bavili o teoretických věcech se slovenskými komunisty.“

Staré bolesti snad skončí

Petr Šimůnek řekl v závěru diskuse k případné spolupráci s dalšími levicovými, respektive komunistickými stranami u nás: „Nemůžeme si hrát na několik komunistických stran. Máme tu KSČ a KSČM, KSČ 21 a podobná uskupení, tak se skutečně obávám, že může jít i o hru zpravodajských služeb. Již několik let máme dobrou spolupráci se Stranou demokratického socialismu. Díky tomuto spojenectví oni kandidují na kandidátních listinách KSČM a někteří jejich členové se dostávají do městských a krajských zastupitelstev a je s nimi velice dobrá zkušenost. Podobným způsobem jsme vykročili i směrem ke Komunistické straně Československa. Je to stará bolest, kdy KSČ usiluje o platnost mimořádného sjezdu z prosince roku 1989, kde byla odsouzena minulost KSČ v období po roce 1948, byla tam omluva občanům Československé republiky a zároveň bylo ukončeno členství několika představitelům KSČ z jejího vedení s tím, že situaci nezvládli. To byla stará bolest soudruha Štěpána. Zdá se, že pod novým vedením jsou trochu jiné, příznivější podmínky, protože i do vedení KSČ se dostávají mladší lidé, které nezajímá minulost a bodem číslo jedna není ten mimořádný sjezd.“

Pro ParlamentníListy.cz pak ještě uvedl: „KSČM nemůže být korektní k přítomnosti cizích vojsk na našem území, k tomu, že ČR je součástí NATO. Vycházíme ze slibů prezidenta Havla, že pokud skončí Varšavská smlouva, že budeme požadovat, aby skončilo NATO a že ČR už nebude nikdy součástí žádného vojenského nebo válečného paktu. Toto slovo nebylo dodrženo, a proto držíme slovo a nechceme naši účast v Severoatlantické alianci, navíc se za 25 let jasně ukázalo, že NATO není obranným paktem, že byla válka v Jugoslávii, severní Africe, že se dnes bojuje o Ukrajinu. Bojíme se, aby nebyl narušen světový mír, protože Rusko je vojenskou velmocí a napadení Ruska je rozpoutáním další velké války.“