Výrobci by v případě schválení mohli za bezdůvodné odlišné složení potravin v různých zemích Evropské unie dostávat vysoké pokuty. „Komise navrhuje legislativu a následně ji musí schválit Evropský parlament a členské státy. Tam čekám bouřlivou diskusi,“ poznamenala Jourová, jež se dlouhodobě touto problematikou zabývá. 

„Chceme, aby spotřebitel měl naplněn legitimní požadavek, že stejný obal přináší stejnou kvalitu,“ dodala následně Jourová. Svůj příklad pak řekla na coca-cole, která chutná ve Spojených státech jinak. „Nechceme unifikovat chutě, nechceme diktovat zákazníkovi nic subjektivního, ale chceme, aby výrobce informoval o tom, jak došel k chuťové preferenci,“ zmínila Jourová to, čím se často výrobci ohánějí. 

„Bavíme se hlavně o šizených potravinách, že jsou někde náhražky, například v jogurtu. Když někde je náhražka, na druhé straně hranice je ovoce,“ sdělila eurokomisařka.

K tématu se pak vyjádřili i agrární analytik Petr Havel a europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), jež se dlouhodobě o tuto problematiku rovněž zajímá. „Na tomto tématu spolupracujeme. S tímto návrhem, aby se tato praktika objevila mezi nekalými obchodními praktikami, jsem přišla na základě analýz. Jsem ráda, že se paní komisařka posunula tímto směrem. Budu jí držet palce, aby to prolobovala v rámci kolečka Evropské komise,“ sdělila Sehnalová. 

Analytik Havel pak podotkl, že se celá věc týká pouze malé části výrobků. „Vypustíme džina z láhve. První problém, který tady vzniká, je například to, jak bude odlišený obal. Jednou budou třešně vpravo, jednou třešně vlevo,“ obává se následné legislativy Havel. „Rozdílné složení potravin, které se jinak nazývají, jsou i u nás,“ podotkl pak také Havel.