Dostupné informace o scénáři a osobě svolavatele z okruhu IMK mohly ale podle ministerstva vzbudit pozornost úředníků. "Informace mohla být důvodem pro zvýšenou pozornost, snahu získat dodatečné informace o celé akci a jejím očekávaném průběhu a v komunikaci se svolavatelem i policií mohla být vyhodnocena rizika a přijata odpovídající opatření," uvádí ministerstvo. Mohla být například zajištěna pořadatelská služba nebo větší přítomnost policie.

Ministerstvo také uvedlo, že akce s názvem Obsazení Prahy - akce na podporu demokracie naplánovaná na 21. srpna se na první pohled jevila jako připomínka okupace z roku 1968. Proto nemuselo být nápadné ani užití rekvizit, jako jsou zbraně či vozidlo.

"V zákonné lhůtě tří pracovních dnů, kterou má správní orgán k dispozici pro případný zákaz ohlášeného shromáždění, nebylo jakkoliv známo, že nejde o nekonfliktní připomínku výročí okupace, ale o akci pohybujících se v extremistickém spektru, které se již v minulosti projevily kontroverzně," uvádí stanovisko.

Zároveň ministerstvo píše, že povinnost ohlásit shromáždění má především funkci registrační a nemá sloužit k předběžnému zákazu akce, jak potvrdil i rozsudek Nejvyššího správního soudu. V případě zákazu by se magistrát podle ministerstva vystavil riziku úspěšné žaloby.

Nedělní akci IMK na Staroměstském náměstí v Praze, při níž aktéři přijeli na náměstí převlečeni za bojovníky takzvaného Islámského státu a stříleli z maket zbraní, prošetřují pražští policisté jako výtržnictví, nevyloučili ani podezření ze šíření poplašné zprávy.

Další akci plánuje IMK před saúdskoarabským velvyslanectvím na 11. září, v roce 2001 tento den zaútočili teroristé ze skupiny Al-Káida na několika místech v USA, včetně Pentagonu a budov Světového obchodního střediska, které se zřítily. Útoky si vyžádaly téměř 3000 obětí.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která úřad nejprve kritizovala, že akci nezakázal, ale později uznala, že to nebylo v jeho pravomoci, deklarovala, že na další akci "osobně dohlédne".