Jde o tzv. kauzu Slopné, vraždu sedmasedmdesátiletého Miroslava Sedláře, k níž došlo v roce 2011 ve stejnojmenné obci na Zlínsku. Za čin byli odsouzeni dva muži – David Šimon a Maroš Straňák, kteří si odpykávají více než dvacetileté tresty. Od počátku tvrdí, že jsou nevinní. Jejich blízcí a právní zástupci dlouhodobě upozorňují na závažné rozpory v důkazech, manipulaci při vyšetřování a zejména na roli právě tzv. vězeňských svědků.
Zásadní pochybnosti o celém případu přinesl i nedávný rozhovor moderátora Xavera Veselého s Daliborem Šimonem, otcem jednoho z odsouzených, který byl odvysílán na kanále XTV. Oba během více než hodinové debaty zpochybnili spravedlnost celého procesu, poukázali na justiční manipulace a zejména na postavu Milana Rakaše, který v případu figuruje jako „korunní svědek“ – podle kritiků však s pochybnou minulostí i motivací.
Z vězeňské cely k soudu. Motivace, výměny a výhody
Milan Rakaš je muž, který se v systému trestní justice pohybuje léta. Ne jako obhájce nebo znalec, ale jako recidivista se sedmi rozsudky. Zatímco veřejnost o jeho jménu téměř nic neví, v prostředí vězeňských zařízení se s ním podle Dalibora Šimona pracuje velmi často.
„Rakaš je univerzální svědek. Objeví se, když je potřeba odsoudit někoho bez přímých důkazů,“ uvedl Šimon v pořadu Xaver Live. Podle něj je absurdní, že soud jeho výpověď vůbec připustil, a to navzdory tomu, že Rakaš změnil svou identitu – dnes vystupuje jako Ludvík Mencel – a během řízení několikrát otočil svou výpověď.
V jednu chvíli dosvědčil, že David Šimon se mu v cele přiznal k vraždě. Později u soudu prohlásil, že si to vymyslel. A pak opět tvrdil, že to tak bylo. Soud přesto přijal jako relevantní právě verzi, která odpovídala obžalobě.
Podle Dalibora Šimona měl Rakaš z výpovědi jasný prospěch. Výměnou za ni měl mít snahu získat snížení trestu a výhody ve věznici. „Systém to umožňuje. Vězeň může dosvědčit prakticky cokoliv, pokud to někomu pomůže v jeho kauze,“ říká Šimon. Podle něj figuroval Rakaš i jako svědek v jiných případech.
Svědek Erik Grodl měl naopak vypovědět, že ho Rakaš naváděl ke křivé výpovědi. Tento muž byl připraven svou zkušenost říct před soudem, ale jeho svědectví bylo podle Šimona odmítnuto.
„Tohle není justice. Tohle je výrobna rozsudků“
Xaver Veselý v debatě nešetřil ostrými slovy. „Takoví svědci nemají co dělat u soudu. To je jako kdyby soud vzal výpověď taxikáře, který vozil vyšetřovatele, jako důkaz o vraždě.“ Na adresu soudu, který Rakašovo svědectví uznal, řekl: „Tohle není justice. Tohle je výrobna rozsudků podle potřeb systému.“
Na základě takové výpovědi – bez přímých důkazů – byl David Šimon odsouzen na více než 20 let. „To přece není možné,“ uvedl Dalibor Šimon.
Kritici systému varují, že tzv. univerzální svědci jsou dnes nejen realitou české justice, ale i rizikem pro spravedlivé procesy. Jejich motivace jsou zřejmé: zkrácení trestu, lepší podmínky, snazší cesta na svobodu. Obhajoba Davida Šimona považuje právě svědectví Milana Rakaše za zcela nedůvěryhodné a postavené na výhodě, nikoli na pravdě.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Procházka