Přestože cesta přes kosovskou hranici není tou nejjednodušší, mnozí uprchlíci, kteří nebyli vpuštěni do Evropské unie, se tam nyní uchylují. Kosovské orgány prozatím na hranicích nestaví žádné zábrany, z toho důvodu si mnozí migranti volí tuto trasu jako nejsnazší cestu do Evropy. Uprchlíci si ovšem neuvědomují, že celá oblast na kosovsko­-albánském pohraničí je pod vojenskou kontrolou albánských wahhábistů. Zejména v horských oblastech se nacházejí výcviková střediska albánských extremistů, kde jsou rekrutování a cvičeni bojovníci teroristických skupin již od války v roce 1999.

 

„Uprchlíků sem přichází stále více a více, procházejí přes toto území a snaží se dostat do tábora pro uprchlíky, který se nachází o 60 kilometrů dále,“ sdělil reportérovi ruské televize tamní farmář. 

 

V uprchlickém táboře není možné pořizovat videa ani fotografie. Zaki, jeden z běženců, který se v táboře nachází již 9 měsíců, ovšem svolil zodpovědět několik otázek reportérům mimo tábor. „Já mám namířeno do Anglie. Jedu přes Kosovo, protože jsou tu slabé státní orgány, nikdo nás tady nekontroluje. Od rána až do 10 večer máme volný režim. Mnoho lidí z tábora odchází hledat uplatnění někam jinam. Je tu mnoho skupin, které lidem slibují lepší život, za to ovšem od nich vyžadují dělat hrozné věci. Těchto míst je zde mnoho a ne tak daleko od tábora,“ objasnil situaci jeden z uprchlíků.

 

Fotografie Bin Ládina na zdech mešity

 

Město Vitina, též známé jako „hlavní město džihádismu na Balkáně“ se nachází jen několik kilometrů od zmíněného tábora. Ve městě stojí mešita, do které se chodí modlit velká část uprchlíků z tábora. Tato mešita se v nedávné době proslavila tím, že byly uvnitř nalezeny fotografie Usámy bin Ládina.

 

„V poslední době sem přichází mnoho lidí, kteří k nám přijeli z Alžírska a Maroka. V počátku tito lidé žijí v táboře pro uprchlíky a poté přijdou k nám. Mnoho místních je ubytovává ve svých domovech," popsal situaci imám vitinské mešity Chekram Salime.

 

Takových mešit, ve kterých se uprchlíci při své cestě na sever Evropy zastaví, je velmi mnoho. Jedna z nich se nachází i ve Skopje, hlavním městě Makedonie. Imám tamní mešity ovšem není k zastižení. „Není tady. Odvezli ho na policejní stanici kvůli podezření z terorismu. Prý spolupracoval s Islámským státem (IS). Posílal bojovníky do Sýrie,“ vysvětlil reportérům jeden z místních. Další z dotázaných ukazuje reportérovi fotografie na svém telefonu. Na jedné z nich je vidět vnitřek mešity, kde visí vlajka. „To je obyčejný symbol islámu," tvrdí. „Teď už v měšitě není, máme ji v našem domě,“ dodal. „Obyčejný symbol islámu“ je ovšem ve skutečnosti znak teroristické skupiny An-Nusrá, odnože Al-Káidy.

 

„Vojáci NATO se do těchto oblastí neodvažují vydat“

 

„Počet přívrženců radikálního islámu v poslední době na Balkáně radikálně vzrostl, což je dáno tím, že teroristické skupiny jsou neustále zásobovány novou krví. To umožnilo zformovat děsivou, dobře organizovanou síť, která spojuje skupiny z Kosova, Albánie, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Do oblastí, ve kterých jsou rekrutovány čerstvé síly, se vojáci NATO neodvažují vydat, a to přesto, že na území Kosova mají ohromnou vojenskou infrastrukturu,“ sdělil reportérům poslanec srbského parlamentu Milovan Drecun.

 

Americká vojenská základna Bondsteel se nachází v severní části Kosova a je největší vojenskou základnou USA na Balkáně. Mimo jiné je toto místo známé tím, že zde pro NATO pracoval Lavdrim Muhaxheri. V současné době tento člověk vede albánskou frakci IS.

 

Tíživou situaci v Kosovu okomentoval tamní pravoslavný kněz, Jerej Dragan. „Američané se ani nesnaží o to zachovat zde pořádek. Islámští radikálové si zde dělají, co chtějí, a to přímo na očích jednotek NATO. Sám jsem byl postřelen albánskými extremisty, a to jen kvůli tomu, že jsem měl na sobě sutanu. Vojáci NATO stáli při incidentu opodál. Předstírali ovšem, že si ničeho nevšimli. Taková ostuda,“ rozhorlil se Dragan.

 

Uprchlíci, kteří uvízli na řecko-­makedonské hranici, si tento problém samozřejmě neuvědomují a do Kosova se stále snaží dostat. Hlavně nechtějí zpět do Turecka, kam hrozí, že budou odesláni.

 

bro