V úvodu rozhovoru Bárta prozradil, jak vidí v hospodářské rovině Česko v roce 2019. Nedivil by se prý, kdyby určitá primárně ekonomická krize začala například v květnu, červnu příštího roku. „Může k ní dojít velice rychle, zcela v duchu teorie přerušovaných rovnováh, což znamená prakticky během pár dní či týdnů,“ varuje.

Faktorů k tomu, proč může ekonomická krize začít už příští rok, zmiňuje egyptolog hned několik. Připomněl například současný ekonomický cyklus, který brzy přesáhne 120 měsíců. A vyrovná tak zatím existující rekordní cyklus z let 1991 – 2001, přitom tyto cykly trvaly v průměru prý méně než sedm let.

Nepochybně i brexit je jedním z dalších faktorů. „Je hrubě nepřipraven, v dubnu dost možná zamává akciovými trhy a spustí řetězovou reakci výprodejů,“ říká s tím, že naše země, jako z velké části regionální montovna, tím může být rychle a významně ohrožena.

Dalším bodem jsou platy, které v Česku sice rychle rostou, zároveň ale Bárta zmiňuje, že ČNB zvyšuje úrokové sazby, což může záhy mít zásadní vliv na schopnost lidí splácet hypotéky. „Byli jsme svědky skokového růstu cen energií, což nám zatím tolik nevadí, ale asi porostou dále,“ podotkl.

Další náznaky ekonomické krize pak souvisejí i se změnou klimatu, která se u nás projevila nebývalým suchem. „To způsobilo, že není dostatek píce na zimu, zemědělci tak nebudou schopni uživit svá stáda a budou je muset vybíjet,“ upřesnil egyptolog.

I to podle něj dlouhodobě povede ke skokovému růstu cen všech masných a mléčných výrobků. Jako příklad uvádí, že jen balíky slámy stály letos třikrát víc než loni.

Velkou neznámou je podle jeho slov i to, jak bude za současných měnících se podmínek probíhat refinancování státních obligací, kterých bylo v USA, dalších západních státech, ale i zemích třetího světa, vydáno za stovky miliard dolarů.

Dále Bárta uvádí další indicie. Z vnitřních vždy se opakujících faktorů jakékoliv společnosti tu je viditelná krize společenské smlouvy, tedy nejen určitého sociálního smíru, ale i toho, že stát pravidla nejen určuje, ale také je vymáhá.

„Když soudy nejsou schopné odsoudit darebáky a zloději dostávají milost, jaké si z toho dnešní mladá generace vezme ponaučení? Začne to brát jako něco normálního, protože se učí příklady, které vidí kolem sebe,“ dodává.

Celý rozhovor ZDE

Poukazuje také na obrovskou míru zadlužení populace, ve které se ocitla spousta lidí jen proto, že nepřečetla x stránek psaných drobným písmem. „Bylo velkým selháním státu, že tu několik let prakticky toleroval otřesné půjčky a jen přihlížel,“ zdůrazňuje s tím, že to vedlo k poklesu důvěryhodnosti a legitimity elit.

„Nemluvě o tom, jak jen odložili řešení příčin krize z let 2007 a 2008. Pokud jde o současné lídry, obávám se, že mnoho z nich svými původními myšlenkami o světě a společnosti zaujmout nedokáže,“ uzavírá Bárta.