Prezident Petr Pavel navrhl na ústavního soudce JUDr. Roberta Fremra, který má za sebou úspěšnou kariéru, specializuje se na trestní a mezinárodní právo a má zkušenosti z působení na Nejvyšším soudu ČR v Brně, z Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu i z Mezinárodního trestního soudu v Haagu, kde byl dokonce prvním místopředsedou.

Byl však jako mladý předseda senátu Městského soudu v Praze v roce 1988 aktivně zapojen do soudních procesů v době totality, konkrétně v kauze odsouzení výtržníků kvůli povalení náhrobku sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech.

A právě fakt, že Fremrova temná minulost nikomu nevadí a česká média o tom nijak nereferují, působí Kroupovi nevolnost. „Toto je opravdu strašný! Úplně se mi z toho zvedá žaludek – z hanebného kariéristy soudce Fremra, z lidi kolem prezidenta, ze samotného prezidenta! I z mnohých novinářů, jak mlčí o případu nevinně odsouzeného mladého muže Alexandra Ereta a jeho maminky,“ píše Mikuláš Kroupa, syn filozofa a signatáře Charty 77 Daniela Kroupy.  

„Opravdu co nejsilněji, jak mohu, volám a prosím senátory, propána, přeci nemůžete dovolit, aby se stal ústavním soudcem člověk, který poslal vědomě nevinného člověka do vězení! Kolega Adam Drda to všechno sepsal přesně, viz dole link. A já se děsně stydím za celou naši Paměť národa, jak to kolem mne a kolem mých kolegů bez povšimnutí ‚letně‘ prolétlo… je to hanba. A propánajána, snad v Senátu sedí i příčetní lidé,“ dodal Kroupa, který se podílel na vytvoření mezinárodního internetového projektu Paměť národa.

Kroupa zároveň sdílel článek novináře Adama Drdy, který popisuje, že mlčící média nejsou náhodou. „Zhruba v posledních dvou týdnech se mohl čtenář rovněž dozvědět, že kandidát Fremr je zatížen jakýmsi problémem z minulosti. Ten problém spočívá v tom, že před pádem komunismu figuroval dosti neblaze v procesu, který vykonstruovala Státní bezpečnost. Píšu, že čtenář se to mohl dozvědět, protože k tomu už musel narazit na sociálních sítích a menších webech na správné informace – čeští masmediální profesionálové z většiny větších redakcí včetně těch veřejnoprávních tu totiž svým čtenářům žádný servis neposkytli, naopak na celé čáře selhali a předlistopadové záležitosti dr. Fremra ignorovali,“ upozorňuje Drda, který má jasno, proč to tak je.

„Od poslední prezidentské volby se u nás považuje za ještě méně vhodné psát a diskutovat o komunistické minulosti veřejně činných lidí, než tomu bylo dřív, je tu jakási tichá dohoda, vyrůstající z převažující nekritické podpory někdejšího adepta armádního rozvědčictví a předsedy ZO KSČ Petra Pavla,“ tvrdí Drda.

Na problém Fremrovy minulosti tak upozornila jen hrstka lidí, jako aktivista Petr Payne nebo John Bok, který napsal otevřený dopis prezidentu Pavlovi, aby Fremra ústavním soudcem nejmenoval. „Pane prezidente, zvažte prosím své rozhodnutí. Nejen pro samu skutečnost, že byste svým rozhodnutím jmenovat doktora Roberta Fremra ústavním soudcem mohl posílit argumenty těch, kteří Vás nevolili, ale také vyvolat pochybnosti u těch, kteří Vám své hlasy dali,“ napsal Bok a připomněl, že i sám Pavel v prezidentské volbě musel vysvětlovat svoji komunistickou minulost.