Pavel Šafr se rozhodl v knize Obrana před Babišem popsat, jak to vypadalo, když se v roce 2011 viděl s pozdějším předsedou vlády vůbec poprvé. Setkání v jednom z pražských barů ještě nervalo ani minutu a pánové už si prý zuřivě vjeli do vlasů. „Asi tak po půlminutě setkání jsme se zuřivě pohádali,“ uvedl Šafr.

• Celý rozhovor naleznete zde

„Když jsem ho poprvé viděl, choval se hrozně. Jako nějaký turecký paša. To se mi bytostně příčí. Pak se na čas snažil v osobním styku působit jako slušný člověk. Ale pro liberálního novináře je každý držitel nepřiměřené moci podezřelým objektem, který se musí popisovat. Vůbec nejde o jednoho Andreje Babiše, ale o oligarchický systém, který je perverzní,“ prozradil Šafr v rozhovoru pro své Forum.

O Babiše se prý začal zajímat, když pracoval v roli šéfredaktora deníku Blesk. Tehdy se snažil dostat do těchto novin i politická témata, aby přilákal nové čtenáře. A při té příležitosti narazil na údaje o tom, kolik na dotacích čerpá Agrofert Andreje Babiše. Zdůraznil však, že tehdy se deník nezajímal jen o Babiše, ale např. také o aktivity Zdeňka Bakaly.

„Moje nadřízená Libuše Šmuclerová, která novou koncepci nejprve podporovala, si uvědomila, že to je pro ni malér. Protože když redakce přinese na titulní straně článek o praktikách pana Bakaly a ona se přátelí s jeho ženou, tak ji to vystavuje dilematu, na které na rozdíl od profesionálních vydavatelských manažerů není připravená. Nebyla připravená na nepříjemnosti na večírcích. Takže mi zavolala, že se musím sejít s paní Michaelou Bakala, promluvit si s ní a dát to do pořádku. A stejně tak to proběhlo s Babišem. Dříve, když jsem měl německé nadřízené, tak jsem nic tak nedůstojného nezažil. Šmuclerová mi řekla, že se s Babišem nedávno seznámila a že bych se s ním měl setkat,“ pokračoval Šafr.

To prý pro něj bylo něco nového. Když předtím psal potřeba o Stanislavu Grossovi a jeho problémech s penězi na byt, které nakonec vedly k pádu Stanislava Grosse, nikdo po něm nechtěl, aby se s Grossem setkával. Šafr prý kývl na to, že na schůzku dorazí, jen se mu prý nechtělo přímo do Agrofertu. Dohodli se tedy, že se sejdou v baru v Praze. A tam došlo k výbuchu vzteku.

„Když jsem vstoupil do lobby baru, viděl jsem postavu zmateného člověka, který držel v ruce stohy papírů, nenávistně se na mě díval a začal křičet: „Kto vás platí, pán Šafr? Který šmejd vás platí?“ Řekl jsem mu, že mě platí můj zaměstnavatel, vydavatelství Ringier – Axel Springer. Pak jsem se mu snažil vysvětlit, že kritické články patří k naší práci pro veřejnost. Místo toho jsem se dočkal slov o tom, že už o mně ví všechno. Doslova křičel: ‚Všechno o vás vím, tady mám na vás složku‘. Bylo to naprosto absurdní, tak jsem si to samozřejmě nenechal líbit a řekl jsem mu, že tohle si nemůže dovolovat. A když křičel on na mě, tak jsem taky zvýšil hlas. To ho zaskočilo, protože nebyl zvyklý na odpor,“ popsal schůzku Šafr.  

Takhle se prý hádali asi dvacet minut a novinář dospěl k závěru, že Andrej Babiš je poněkud prostoduchý miliardář, který může ohrozit Českou republiku, pokud ve svých rukou nashromáždí dost moci. A nakonec ji skutečně nashromáždil.