Strakatý na Valdrovou prozradil, že její příbuzní byli po druhé světové válce odsunuti do Německa a Rakouska. Valdrová řekla, že ji to motivovalo ke zkoumání toho, co je fér a co je nefér. Nyní působí na rakouské univerzitě jako genderová lingvistka. Prý byla před dvaceti lety první, kdo prohlásil, že český jazyk může být „pěkně sexistický“. „Tehdy jsem zkoumala vyjadřování o ženách, ale to platí o různých sexuálních menšinách zcela obecně, no a dnes je o tom povědomí na veřejnosti, takže to mě hrozně těší, a když jsem se nedávno dívala do databáze bakalářských a diplomových prací, tak jsem našla přes 900 odkazů na toto téma,“ svěřila se Valdrová a dodala, že si připadá jako matka toho tématu u nás. „Matka kritické reflexe sexismu,“ pojmenovala se Valdrová lingvisticky přesně.

Sexismus v jazyce je prý naprosto běžný. Když si ve vlaku četla noviny, tak prý ve čtyřech z pěti novin byly sexistické články nebo titulky. „Třeba tam byl dryáčnický titulek ‚Na letiště míří třetí pohlaví‘ nebo ‚Kdo si hraje na třetí pohlaví, nezlobí‘. V podstatě tam nešlo o nic jiného než o to, že se konečně začíná v oficiálních dokumentech uznávat, že kromě žen a mužů existují další pohlaví a proč pro ně nevyhradit kolonku?“ ptala se jazykovědkyně.

Za komunismu byli prý homosexuálové léčeni drastickými prostředky, o lesbách se ani pořádně nevědělo, takže je podle genderové lingvistky dobře, že se „pravda dostává na povrch“. Strakatý se ptal, zda tou pravdou je, že jsou zde další pohlaví, která vyžadují pojmenování. “Ano, máme tu další pohlaví, a ta pohlaví mají hrozně málo prostoru, mediálně známý případ byl, že se oběsil chlapec v pubertě, protože neakceptovali, že je gay,“ odpověděla Valdrová, aniž by ale vysvětlila, zda se dotyčný chlapec cítil být jiným pohlavím.

Velké téma je podle ní jazyková diskriminace žen, o čemž napsala knihu, která se jmenuje „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit“. Pro zajímavost, kniha na internetovém knihkupectví Kosmas stojí 441 Kč, slevená z 490 korun. V knize je dle Valdrové několik kapitol o tom, že ženy by se měly zaposlouchat, že někdo řekl něco, co ženy řadí statusově níže než muže. „A hned se ozvat,“ radí lingvistka. Protože diskriminace je údajně v češtině hodně.