Poslanecká sněmovna v těchto dnech projednává zákon o regulaci hazardu. Vám v těchto dnech vychází kniha Moje Las Vegas. Jak by vypadalo vaše srovnání hazardu v Čechách a v Las Vegas?

Pozorně jsem sledoval ono projednávání zákona ve Sněmovně. Když tam někteří poslanci používají výraz, že Česká republika je Las Vegas východu, tak se vždycky za ně ošívám trapností. Je to absolutní hloupost. Mluvil jsem v Las Vegas i s tajemníkem Gaming control board, která má jasné, velmi rozsáhlé kmpetence a její rozhodnutí nemá nikdo šanci změnit. Oni mají jasně nalajnovaný a lety vyzkoušený systém. Hlavní rozdíl vidím v tom, že v Americe se hraje nějak jinak už od podstaty. Hraní o peníze je tam spíše součástí zábavy a i ten nejnáruživější hráč musí do Las Vegas přijet. Už to samotné vylučuje, aby někdo na sociálních dávkách sedl do letadla, ubytoval se v Las Vegas v hotelu a ještě mu zbylo na hazard.

Najdeme ve vaší knize návod na vyřešení problému s hazardem?

Návod určitě ne. Ale z toho, co jsem viděl, z toho, co jsem slyšel od lidí, kteří patří mezi zasvěcené, mám za to, že jediná cesta vede po ose povolit, danit, sledovat, kultivovat.

Co by se stalo, kdyby Las Vegas jednoho dne dopadlo jako Brno a dostalo od samosprávy nulovou toleranci?

To už se v historii Las Vegas stalo. V roce 1910 vstoupil v celé Nevadě, tedy i v Las Vegas, v platnost zákon, který jednou provždy kompletně zakazoval hazard ve všech jeho podobách. Už po prvních šesti dnech vyšetřovali policisté desítky černých heren. Ale jistý Phil Tobin, který mimochodem v Las Vegas nikdy nebyl, prosadil legalizaci, jasnou regulaci a zejména zdanění. Jak by dopadlo Las Vegas, kdyby tam teď zákázali hazard si neumím představit, ale srovnatelné zisky jako hazard v posledních letech přínášejí zábavní podniky a gastronomická a ubytovací zařízení. To město má dnes velmi využívané výstaviště, řadu velmi moderních sportovišť, například více než sto golfových hřišť nebo i universitu. Skoro bych si myslel, že už by město mohl uživit cestovní ruch.

Co tedy říká americká historie o zkušenostech s hazardem?

Já jsem se zajímal zejména o Las Vegas, s vědomím, že ve Spojených státech je hazard povolen i na dalších místech, např. v Atlantic City. Přečetl jsem dvě knihy o historii Las Vegas, hovořil jsem s řadou pamětníků a všichni se shodli na jednom, že se hazard nedá zakázat, stejně jako prostituce. Jeden novinář – specialista na ekonomiku – působící v Las Vegas tvrdí, že zakázat hazard je stejná blbost jako přijmout zákon, že má každý právo být zdravý.

Mají tedy v Americe problém s hazardem nebo to mají vyřešeno?

Samozřejmě, že mají řadu problémů s hazardem. Také jsou tam závislí hráči, také se stane, že některou trestnou činnost páchají zoufalí hráči, ale určitě s tím nějak umějí pracovat. Ale jsme zase u toho. Snaží se hraní kultivovat a zejména umí vybírat daně. Ostatně Las Vegas je nejrychleji se rozvíjející město na světě. Stačí jednou projet autem po hlavní třídě Las Vegas, rozhlížet se a pochopíte, co dokážou peníze vybrané z hazardu; a je třeba myslet i na to, kolika lidem umí hazardní průmysl dát práci.

V čem tedy jako odborník na Las Vegas vidíte tu kultivaci hazardu?

Třeba už prostředí ve kterém se hraje. Do moderního nablýskaného kasina prostě není vpuštěn každý. Kasina netrpí hráče, na kterých je na první pohled vidět, že jsou nemocnými závislými hráči. Zpravidla to vede až k zákazu vstupu. V rámci servisu hráčům má každé kasino bezplatnou linku s psychologem. Běžně se stává, že manager kasina diskrétně navrhne hostovi, který hraje dlouho, zda by si po telefonu nechtěl nezávazně pohovořit se specialistou, psychologem. Svůj díl kultivace nese i spojení hazardu se zábavou...

Když jste tedy napsal knihu o Las Vegas a zajímáte se o problém hazardu, co byste vzkázal našim zákonodárcům?

Myslím, že nejsem ten, kdo má právo jim cokoli vzkazovat, ale na debatu u kávy s kterýmkoli z nich jsem připraven. Už se tak několikrát stalo... Ale knihu Moje Las Vegas by si měl každý z nich koupit...