Momentálně jsou prý kůrovcem nejvíc ohroženy lesy na Vysočině, kde deštivé dny střídané s teplým počasím napomáhají rojení kůrovce.

„Ačkoliv byl loňský rok z pohledu srážkového úhrnu příznivější než roky předchozí, teplotně byl podle měření ČHMÚ vyhodnocen jako teplejší o 1,6 °C oproti rokům 1960-1990. Kůrovcová kalamita na Vysočině již dosáhla takových rozměrů, že pouhý návrat k vlhčímu a chladnějšímu počasí v první polovině letošního roku k jejímu zastavení stačit nebude. Vlastníci lesů doufají, že alespoň přispěje k jejímu tlumení. Situace na drobných i větších lesních majetcích je kritická,“ upozorňují vlastníci lesů.

Průměrná cena napadeného dříví se podle vlastníků snížila za 4 roky přibližně na polovinu, což způsobuje problémy především vlastníkům menších lesů. A právě jim by podle sdružení měl pomoci stát a finančně jim přispět, aby těžké období přestáli.

„Podle provedených analýz dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun. Za odpovídající pomoc státu vlastníkům lesů bychom považovali příspěvek ve výši 30 % těchto škod. V případě nestátních vlastníků lesů by to odpovídalo částce zhruba 7 miliard korun,“ upřesnil Ing. Stanislav Janský, místopředseda SVOL.

Pokud vláda vlastníkům lesů nepomůže, tito podle sdružení ztratí jakékoli pozitivní vyhlídky do budoucna, protože se jejich lesy v dohledné době nedostanou šanci vzpamatovat.

Lesníci zároveň vyslali varování veřejnosti. Kvůli kalamitě se v lesích pohybuje těžká technika, takže návštěvníci lesů musí být zvláště obezřetní.

SVOL doslova uvádí:

Pelhřimov dne 17. května 2021

Závěr prvního květnového týdne a následující teplé víkendové dny nastartovaly rojení kůrovce na Vysočině, která je aktuálně regionem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou.  Lesníci nevzdávají boj o záchranu lesních porostů. SVOL proto vyzývá návštěvníky lesů k maximální opatrnosti při pohybu v lesích.   

Kůrovcová kalamita mimořádného rozsahu s sebou nese zvýšené nasazení lesní techniky pro včasné odstranění kůrovcových stromů, jejich asanaci a odvoz z lesa. Ačkoliv byl loňský rok z pohledu srážkového úhrnu příznivější než roky předchozí, teplotně byl podle měření ČHMÚ vyhodnocen jako teplejší o 1,6 °C oproti rokům 1960-1990. Kůrovcová kalamita na Vysočině již dosáhla takových rozměrů, že pouhý návrat k vlhčímu a chladnějšímu počasí v první polovině letošního roku k jejímu zastavení stačit nebude. Vlastníci lesů doufají, že alespoň přispěje k jejímu tlumení.   

Situace na drobných i větších lesních majetcích je kritická. Zejména ti menší se stále potýkají s nedostatkem zpracovatelských kapacit, byť i nabídka služeb se od počátku kalamity zvýšila. Průměrná cena dříví na odvozním místě dosáhla u nestátních vlastníků v roce 2020 dalšího historického minima. Jak uvádí průzkum SVOL, průměrná cena se v roce 2020 propadla oproti roku 2017 zhruba na polovinu, z 1403 Kč/m3 na 775 Kč/m3. Na výrobu vlákninových sortimentů vlastníci lesů dopláceli od 120 až 250 Kč/m3, navíc menší vlastníci na odbyt tohoto méně kvalitního dříví, téměř nemají šanci najít kupce. Aby vlastníci tuto krizi ustáli a mohli plochy po kůrovcových těžbách uklidit a řádně obnovit, budou potřebovat od státu pomoc ve formě příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za loňský rok. O její výši a uvolnění prostředků z vládní rezervy bude vláda rozhodovat v následujících týdnech. "Podle provedených analýz  dosáhly ekonomické dopady kalamity v roce 2020 částky 44 miliard korun. Za odpovídající pomoc státu vlastníkům lesů bychom považovali příspěvek ve výši 30 % těchto škod. V případě nestátních vlastníků lesů by to odpovídalo částce zhruba 7 miliard korun," upřesňuje Ing. Stanislav Janský, místopředseda SVOL. K odpovídající finanční pomoci vlastníkům nestátních lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou mimořádného rozsahu vyzval vládu Senát Parlamentu ČR i Poslanecká sněmovna již v roce 2019. Tisíce vlastníků lesů teď budou sledovat, nakolik vláda tento úkol splnila.

Na některých lokalitách Vysočiny došlo již k napadení 50 až 60letých porostů. Aby lesníci ochránily zbývající porosty, museli je předčasně vytěžit a asanovat. Vlastníci lesů tak přišli nejen o to, co za předchozí léta tzv. zašetřili, ale zároveň těžbou v předmýtních porostech, přicházejí o budoucnost. "Těžíme velké objemy dřeva za zvýšených nákladů a v loňském roce za výrazně podprůměrných cen, ale bohužel přicházíme o dřevo, které už v lesích nenaroste a peníze do lesa zpátky nepřinese. Porost do 50 let věku generuje pouze náklady. Na porostech, které musíme vytěžit v předmýtním věku, už dřevo nenaroste, a to je škoda obrovského rozsahu, největší ekonomická újma na desítky let dopředu, kterou nám kůrovcová kalamita působí. Přicházíme tak o budoucnost," vysvětluje Ing. Martin Kodeš, jednatel Městské správy lesů Pelhřimov.

Zvýšený pohyb těžké lesní techniky, která odstraňuje kůrovcem napadené stromy, s sebou nese také nutnost, aby návštěvníci lesa dbali ve zvýšené míře o svou bezpečnost. Je třeba, aby respektovali zákaz vstupu do míst, kde probíhá těžba. "V zájmu vlastní bezpečnosti a ochrany svého zdraví by měla být veřejnost v lesích, zvlášť v této době, opatrná a dbala pokynů vlastníka, příp. nájemce lesa a jeho zaměstnanců, jak to požaduje lesní zákon. Děkujeme všem, kteří tato pravidla dodržují", uvádí Stanislav Janský. "Snahou vlastníků lesů je teď před postupem kůrovce zachránit co nejvíce porostů. Větší opravy lesní cestní sítě, která je v důsledku zvýšeného pohybu lesní techniky na řadě míst poškozená, musí nechat na pozdější dobu, nemají na to dnes ani prostor, ani prostředky. Finanční podpora na opravy stávajících lesních cest z národních zdrojů neexistuje. Ani Program rozvoje venkova tyto možnosti nenabízí, tam je pomoc určena pouze na rekonstrukce či na výstavbu nových lesních cest. I to je jedna z věcí, kterou bychom rádi do budoucna změnili", uzavírá místopředseda Janský.