Nigerijský prezident Muhammadu Buhari kritizuje pokrytectví a neschopnost západních zemích nést odpovědnost za řešení změn klimatu. „Mnoho mých vrstevníků je frustrováno pokrytectvím Západu a jeho neschopností převzít odpovědnost.“ napsal pro The Washington Post v komentáři z 9. listopadu 2022 s názvem „Jak nemluvit s Afrikou o změnách klimatu.“

Bohaté země se opozdily s poskytnutím 100 miliard dolarů, které slíbily na pomoc rozvojovým zemím při snižování emisí a zvládáním dopadů změn klimatu, a to i přes to, že Afrika je dle OSN změnami nejvíce postiženým kontinentem, řekl Buhari – nigerijský prezident a bývalý generálmajor nigerijské armády. Poprvé se k moci dostal po vojenském puči v roce 1983, který ukončil éru Druhé nigerijské republiky a stal se předsedou Nejvyšší vojenské rady Nigérie. Puč ospravedlňoval tím, že tehdejší vláda byla nekompetentní a zkorumpovaná, po dvou letech však byla svržena i jeho vláda. Buhari byl poté 3 roky vězněn a kandidoval na prezidenta až v letech 2003, 2007, 2011 a úspěšně až v roce 2015. Od února 2019 započal své druhé volební období, znovu tedy již kandidovat nemůže a jeho prezidentská kariéra by měla skončit v květnu 2023.

Jeho článek vyšel při příležitosti Konference OSN o změně klimatu 2022, též známé jako COP27 a Buhari v něm poskytl rady vyjednavačům summitu. Vyhnout by se podle něj měli hlavně zhoršování „klimatu nedůvěry“, jež nás obklopuje, jak uvedl tajemník OSN António Guterres.

Buhari vyzval bohaté země k nasměrování většího podílu finančních prostředků na pomoc rozvojovým zemím, aby se mohly lépe přizpůsobit změnám klimatu, mezi které patří i sezónní záplavy, které se kvůli klimatickým změnám zhoršují a tento rok postihly 34 z 36 nigerijských států a vysídlit se kvůli nim muselo přes 1.4 miliónů lidí.

Zmínil také, že většina finančních prostředků nyní putuje k projektům obnovitelné energie, které snižují emise, více peněz by však mělo být poskytnuto Africe. „I když takové projekty mají své využití, mnohem více peněz musí jít na pomoc Africe k adaptování se na dopady klimatických změn – což je jedině fér pro kontinent, který produkuje méně než 3 % globálních emisí.“ uvedl a dodal, že i kdyby Afrika využívala veškeré své zásoby zemního plynu, zvedl by se její podíl na globálních emisích jen na 3.5 %. „My nejsme tím problémem,“ prohlásil a nabádal tak k rovnému přístupu mezi Západem a africkými zeměmi při posuzování dopadů klimatických změn a zodpovědnosti za ně.