Ve vazbě byl Borl od září 2016 do dubna 2017. Obviněn byl hned z několika trestných činů; z propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, poškození cizí věci a vydírání. Policie ho také ztotožňuje s údajnou anarchistickou tzv. Sítí revolučních buněk.

Když se však po zatčení dostal Borl do cely litoměřické věznice, požádal o veganskou stravu – což je prý životní postoj, jehož základ spočívá v odmítnutí jíst stravu ze všech živočišných produktů. Toto jeho přání však vyslyšeno nebylo. Náklady na veganskou stravu by se podle vedení věznice nevešly do finanční kalkulace, současně by prý takový pokrm nesplnil nutriční požadavky dané předpisy.

Věznice zajistila Borlovi alespoň stravu vegetariánskou, která však některé živočišné produkty obsahuje. Aktivista to ale chápal jako ponižování. Z toho důvodu půl roku po propuštění na svobodu podal žalobu. „Chtěl docílit prý toho, aby Vězeňská služba přestala porušovat právo veganů na veganskou stravu, tedy porušování práva na svobodu svědomí a myšlení,“ uvedla jeho advokátka Zuzana Candigliota.

Borlovo podání skončilo u Obvodního soudu pro Prahu 2. Instance při rozhodování vycházela ze zákona o výkonu trestu. V něm stojí, že věznice při poskytování stravy musí v rámci svých možností přihlížet k náboženským a kulturním zvyklostem pachatelů. Soud tak postavil veganství na úroveň kulturní tradice a Borlovi dal za pravdu.

Soudce Ondřej Růžička upozornil, že potřebné produkty pro veganskou stravu měla vězeňská kuchyně k dispozici. Odmítl tak argument ministerstva, že veganské jídlo je dražší. Resort svou pozici coby žalované strany delegoval na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad verdikt soudce Růžičky neakceptoval, loni v prosinci podal odvolání. Nyní případ projedná Městský soud v Praze, který zatím spis neobdržel.

Původní zdroj ZDE