Lidé už teď ztratili třicet procent úspor. Inflace může vyrobit problém na celou generaci, varuje ekonomka

30.03.2023 20:30 | On-line

Pokud se nepodaří zkrotit inflaci, bude mít Česká republika problém na celou generaci, varuje ekonomka Jana Matesová. Lidé za poslední dva roky tratili zhruba 30 % svých úspor a budou ztrácet dál, uvedla v pořadu Interview ČT24. Boj s inflací by podle Matesové měl být prioritou i za cenu mírné recese a zvýšené nezaměstnanosti. Ústavní činitelé by prý měli začít ctít ústavu a zákony.

Lidé už teď ztratili třicet procent úspor. Inflace může vyrobit problém na celou generaci, varuje ekonomka
Foto: Repro Youtube
Popisek: Ekonomka Jana Matesová

Podle prognózy OECD českou ekonomiku čeká mírná recese těsně pod hranicí nuly a inflace přes 13 %, zatímco tuzemské instituce předpovídají nižší recesi (pod 10 %), avšak horší recesi. Ekonomka Jana Matesová, která dříve působila jako zástupkyně České republiky u Světové banky, se domnívá, že zásadnějším ekonomickým problémem pro současnou Českou republiku je inflace. Bez mírné recese totiž podle ní inflaci zkrotit nelze. „V retrospektivě potom uvidíme, co to všechno způsobí v ekonomice,“ vysvětluje Matesová v pořadu Interview ČT24. Lidé prý v důsledku inflace přestanou věřit úsporám. „Ti, kdo si spořili třeba celý život nebo si spoří na nějaký dům, který si pak postaví, tak za poslední dva roky už ztratili zhruba 30 % svých úspor a ztratí další,“ upozorňuje ekonomka.

„Když ztratí v ekonomice lidé důvěru v úspory, to je potom opravdu problém na generaci, než se znovu vybuduje,“ dodává Matesová s tím, že spořit je nutné např. kvůli zajištění na stáří. „Státní důchod nebude zajišťovat dostatečnou životní úroveň, ani takovou, jakou mají současní důchodci nyní,“ varuje. Zároveň zmiňuje makroekonomickou stabilitu, v rámci níž prý existuje přímá souvislost mezi úsporami a možnostmi investic, které jsou „motorem ekonomiky.“ „Je potřeba mít prostředky na investování, aby ekonomika rostla,“ upozorňuje Matesová.

Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová dříve prohlásila, že ČNB ve svých postupech hledá kompromis mezi krocením inflace a bráněním ekonomiky před recesí. Jak tuto strategii „kormidlování“ mezi inflací a recesí hodnotí Jana Matesová? „Já bych byla ráda, kdyby ústavní činitelé začali ctít ústavu a zákony. To si myslím, že by byla velmi dobrá zpráva pro Českou republiku i českou ekonomiku. A zákon o České národní bance říká, že posláním České národní banky je udržovat cenovou stabilitu. Za podmínky, že má ceny pod kontrolou, může se ohlížet také na jiné makroekonomické agregáty,“ míní ekonomka Matesová, a dochází tak k závěru, že ČNB by především měla bojovat proti inflaci.

Jana Matesová v této souvislosti zmiňuje historické zkušenosti západního světa z období na přelomu 70. a 80. let minulého století, které je prý označováno jako „ztracené desetiletí“. „Když nedostanete inflaci rychle pod kontrolu, tak bohužel ekonomika stagnuje dlouho a i ty ztráty životní úrovně a ztráty růstu ekonomiky jsou mnohem větší než krátká recese, která by rychle srovnala inflaci a mohlo se jít dál,“ je si jistá Matesová.

Obavy z toho, že by případná recese způsobila nárůst nezaměstnanosti, Jana Matesová nesdílí. Jednak je prý vysoká inflace destruktivnější, jednak argumentuje, že trh práce je v Česku neoptimálně napjatý. „Nezaměstnanost u nás je příliš nízká,“ soudí ekonomka, která dříve působila ve strukturách Světové banky. „My potřebujeme naopak, aby se uvolnili někteří pracovníci z podniků, které už třeba nejsou perspektivní, a byli k dispozici pro ty další práce. Každopádně ten velice napjatý trh práce, ta nízká nezaměstnanost způsobuje tlak na růst mezd, aby vůbec zaměstnavatelé někoho sehnali, tak musejí zvyšovat mzdy, a to recykluje inflaci, takže se potom točíme s inflací v kruhu,“ vysvětluje Matesová. Postup současné bankovní rady podle ní neodpovídá objektivním datům.

OECD ve své prognóze doporučuje vládě, aby konsolidovala veřejné finance, čehož prý může dosáhnout mimo jiné tím, že už nebude opakovat plošné poskytování finanční podpory jako za covidu. „Skutečně nemáme na to, aby stát plošně vydával tak obrovské výdaje z veřejných rozpočtů,“ souhlasí Matesová. K současné inflaci prý přispívá i „velice velkorysá výdajová politika vlády“.

Letošní schodek státního rozpočtu za měsíc únor činí 119,7 miliardy korun, a je tak největším únorovým schodkem v historii. Představitelé kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) v médiích pravidelně zdůvodňují vysoké státní výdaje nynější geopolitickou situací související s válečným konfliktem na Ukrajině.

„Za Ministerstvo financí můžeme sdělit, že výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna celkem 25,7 miliardy Kč + nevyčíslené (z důvodu režimu utajení) dopady v podobě materiální pomoci,“ vypočítal pro server Refresher mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: AKS



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

Server ParlamentníListy.cz přináší další ze série rozhovorů se zajímavými hosty. Tentokrát pozvání r…