Českou republiku trápí vedra a s nimi spojené sucho. Nedostatek vody trápí celou zemi, i když některé regiony jsou na tom hůř než jiné. Jednou z nejpostiženějších oblastí je jižní Morava. Kabinet Andreje Babiše se tak snaží řešit otázku, jak se suchem bojovat. Jednou z možností je změna zákona. Vláda si pohrává s myšlenkou, že v případě potřeby budou mít úřady přístup k soukromým studnám a budou moct rozhodnout o tom, že vodu z ní tak dostane někdo jiný než majitel.

„Zdá se vám to jako trapný vtip? Není. Připravovaný zákon má platit od roku 2020. A autoři kupodivu celkem logicky a správně předpokládají, že se to majitelům studen nebude líbit. A proto připravují na neposlušné vodní kulaky bič. Komise může udělit pokutu až 200 tisíc korun, pokud se budete záboru vaší studny vzpírat. A pokud by studna patřila firmě, pokuta bude až půl milionu. No tak, soudruzi, není to nějak málo na tak podvratné živly, které si brání studny postavené ze zdaněných peněz bez pomoci státu?" zeptala se ironicky Šichtařová na blogu iDnes.cz.

• Celý komentář naleznete zde

Ve svobodné společnosti by měl být soukromý majetek nedotknutelný, jenže vláda Andreje Babiše to tak nevidí a po socialisticku se chystá zabavovat. Alespoň tak to vidí ekonomka. Mnohem efektivnější by podle jejího názoru bylo, kdyby stát usnadnil vývrty nových studní. Lidé by si za vlastní peníze zařídili studnu a s vodou by jednali šetrně, protože by šlo o jejich vodu. Jenže stát postupuje zcela opačně. V maximální možné míře zkomplikoval stavební předpisy.

A pokud se náhodou něco nedaří, stát vypíše dotace. Třeba na zachytávání dešťové vody i v místech, kde teď skoro neprší.

Hloupost v dnešní politice jen kvete. Zem chtějí řídit lidé, kteří nechápou ani elementární zákony fungování světa: Něčeho je málo a je to žádané – je to tedy drahé. Něčeho je hodně a nikdo to nechce - je to tedy levné. Když je sucho, je voda vzácná a žádaná. Logicky proto musí být drahá. Pokud drahá nebude, stále jí bude nedostatek, protože se s ní nutně bude plýtvat. Kdo to nechce chápat, nikdy by neprolezl ani první lekcí ekonomie.

„To už máme druhou ekonomicky ukrutnou hlášku od jmenování vlády (mikroklima králíkáren nepočítám): Ministryně práce a sociálních věcí si myslí, že čím vyšší platy dáme úředníkům z rozpočtu, tím větší bude přebytek státního rozpočtu. Ministr životního prostředí si zase myslí, že čím bude voda levnější, tím víc se v rozpočtu vyskytne peněz na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Asi ty peníze vyrostou na stromě. Luxusní vláda. Stačí jen podojit," uzavírá Markéta Šichtařová.