Debatu o české politice lidských práv odstartoval první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, když označil havlovský přístup k této otázce za chybný a škodlivý. Česká diplomacie následně uzavřela s komunistickou Čínou deklaraci, v níž ujistila, že nebude podporovat nezávislost Tibetu - autonomního území, které Čína násilně připojila v 50. letech minulého století a podle tibetské exilové vlády a nevládních organizací tam potlačuje práva původních obyvatel.

Prezident Zeman poté v říjnu při své návštěvě Číny v tamní televizi ubezpečil, že nepřijel Číňany poučovat o lidských právech. Hlava státu rovněž prosazuje spolupráci se surovinově bohatými středoasijskými zeměmi, jako jsou Ázerbájdžán nebo Kazachstán, jejichž vládci jsou také pravidelně na pranýři obhájců lidských práv. Pravicová opozice i nevládní organizace shodně tento přístup označily za výprodej české politiky lidských práv.

Debata o lidských právech nijak nevylučuje debatu o obchodě

Ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček však tvrdí, že obhajoba lidských práv v české zahraniční politice nechybí a ani nemůže. "Lidská práva jsou svého druhu naše ochranná značka. Čeká se to od nás, děláme to, ale snažíme se to dělat tak, aby to mělo výsledek," řekl k tomu ČTK. "Má-li to mít výsledek, nemůžete to troubit do světa předem ani potom. To pak pomáhá vám, a ne těm lidem, kterým má být pomoženo," dodal.

"Debata o lidských právech nijak nevylučuje debatu o obchodě a debata o obchodě nijak nevylučuje debatu o lidských právech. Jedno podporuje druhé. Pouze tam, kde jsem relevantní z jiného důvodu, než jsou lidská práva, ale mohu být také efektivní v podpoře lidských práv," soudí Kmoníček. Zdůraznil, že debatu o lidských právech do programu svých cest zařazuje i Zeman, v Číně se například setkal s nezávislými novináři a zástupci nekomunistických stran.

Obavy, že se politika lidských práv rozmělní, existují

Také podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Česko neustupuje od podpory lidských práv a počítá s ní i v upravené transformační strategii. "Chceme, aby lidskoprávní problematika byla dál pilířem české zahraniční politiky, abychom ji rozvíjeli, aby byla veřejnosti srozumitelná a aby odpovídala tomu, jak se v současné době ta oblast rozvíjí. Žijeme ve světě, kde se věci mění, a není možné vystačit se stejnými přístupy jako v minulosti," uvedl Zaorálek k dokumentu, který chce jeho úřad představit příští rok.

Oproti současné koncepci, která zdůrazňuje nedělitelnost demokracie a lidských práv, ta chystaná bude podle vyjádření představitelů Černínského paláce akcentovat i ochranu sociálních, hospodářských či enviromentálních práv. Například ředitel nevládní humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek v reakci na plány diplomacie ale vyjádřil obavu, aby se česká politika lidských práv nerozmělnila.