Macron své plány rozdělil do čtyř poměrně širokých okruhů. Na začátku hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a přešel i k záležitostem souvisejících s kulturou a občanskou společností.

Macron konkrétními opatřeními pak potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl „výrazné snížení daně z příjmu“. Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

„Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic,“ zdůraznil prezident při popisování svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než 2000 euro na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě. Projev Macron prezentoval jako vyvození závěrů z „velké národní debaty“, při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu.

Podle Macrona se během této celonárodní debaty ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace. „Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku,“ míní francouzský prezident.

Započatá transformace Francie by podle jeho názoru měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro „nové dějství naší republiky“ si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok.