„My jsme vyžadovali jeho (Prachařovu) rezignaci už déle, jenom jsem přemýšlel, co měl minulý týden znamenat útok na ministra (Svatopluka) Němečka. Zřejmě to byla předehra k tomu, co jsme viděli dnes,“ podotkl hned v úvodu Benda k Prachařově rezignaci. ANO místo Prachaře navrhuje pana Dana Ťoka ze Skansky, což je podle Bendy velmi nešťastné, protože tento muž bude velmi často v podezření ze střetu zájmů. Benda to má za neblahý trend, který tu nastolilo hnutí ANO. Být úspěšným manažerem přitom podle Bendy není totéž jako být dobrým ministrem.

Politik je člověk, který musí být v kontaktu s lidmi

Pak už se rozhovořil o posledních pětadvaceti letech v politice. Dnes už člověk ví, kde bude zakopaný pes, když otevře nějaký návrh zákona, kde budou ty úřednické pastičky. A to se musí člověk také učit, to neumíte hned,“ podotkl Benda. Velmi ostře se navíc bránil tvrzením, že politici žijí ve skleníku a jsou odtržení od reality. Vy přece pořád musíte být v politických stranách i mezi voliči. Pořád se musíte zajímat o to, co oni vnímají jako problémy,“ zaznělo z Bendových úst.

Za velkou chybu považuje prosazení přímé volby prezidenta, má za to, že tento prvek do našeho ústavního systému nepatří. Podivuje se i nad tím, že v Česku dnes schází autority. Benda je nevidí ani v politice, ani mezi novináři, ani jinde. A to je problém. Autoritu přitom nepoznáte tím, že nějakého politika má rádo osmdesát procent lidí. Politik musí do jisté míry společnost štěpit tím, jaké prosazuje názory.

Nová sněmovna a komunisté

Problém také je, že se v Česku díváme skrz prsty na politické strany. Ty jsou přitom třeba proto, aby politický systém fungoval. Jinak k moci nastupují hnutí s populisty v čele, kteří nenabízí žádnou politickou vizi. Svou roli v tom prý hraje jak přímá volba prezidenta a nástup Miloše Zemana, tak i svržení vlády Petra Nečase skrze policejní orgány. Dnes navíc prý ve sněmovně panuje velký chaos. „Nevíme dne ani hodiny, co se vlastně bude projednávat, to není dobré,“ pronesl Benda.

Narazil i na jiné problémy. Nepodařilo se vypořádat se zločiny komunistického režimu. Poslanec v této souvislosti vzpomněl i na svého otce disidenta Václava Bendu, který říkal, že je třeba vypořádat se s komunistickou mocí kvůli budoucnosti, aby si budoucí politické elity nemyslely, že jsou nedotknutelné. S názorem svého zesnulého otce Marek Benda souhlasil, ale obratem dodal, že nepatřil mezi zastánce zrušení komunistů. Ti by se jen rozprostřeli do jiných stran. V Česku sice k tomu došlo také, ale zdaleka ne v tak velkém měřítku jako jinde.

Listopad 1989

V závěru pořadu zavzpomínal na studentskou demonstraci z listopadu 1989. Jako tehdejší studenti prý rozhodně nečekali, že jejich protest bude mít takový úspěch. „My jsme jen chtěli ukázat, že jsou tu i studenti, že tu nejsou jen disidenti a také se jim nelíbí, co se ve společnosti děje. Velmi ostře pak odmítl výrok Petra Pitharta (KDU-ČSL), že Sametová revoluce nebyla žádnou revolucí, ale dohodnutým předáním moci. Tak to prý rozhodně nevidí.