Úvodem Stropnický popsal, jak se na dění v Afghánistánu dívají Izraelci. „Izrael má v blízkém okolí hodně nepřátel, čili se na to dívá pozorně. Především z hlediska úlohy Íránu, jenž je k Izraelcům dlouhodobě nepřátelský.

Izrael opakovaně a naléhavě apeluje na mezinárodní společenství, aby íránský jaderný program bralo vážněji. Podle některých verzí je otázka dvou měsíců, než Íránci budou mít svou jadernou bombu, měkčí odhady hovoří o dvou letech.“

Původní zdroj ZDE

S tálibánci stále nevíme, na čem jsme. Zatím sice drží slovo, že do konce srpna se nebude jejich postup radikalizovat, pokud odejdou všichni Američané, ale věřit tomu stoprocentně by bylo podle Stropnického odvážné.

Navíc zůstává otázka, co se bude dít po konci srpna: „Nevíme, jak pevnou kontrolu Tálibán v takto kmenově rozčleněné zemi má. Dovedu si představit, že se jeden nějaký radikálnější velitel utrhne a spáchá nějaký akt, který celou situaci zkomplikuje a zradikalizuje,“ říká, že to rozhodně nelze vyloučit.

Izraelci mají, jak víme, jednu z nejúčinnějších informačních služeb. Nepochybně to bedlivě sledují a jsou ve stavu pohotovosti.

Pokud však Tálibán chce, aby jeho ovládnutí Afghánistánu bylo mezinárodní komunitou alespoň respektováno, což potřebuje, musí se podle velvyslance vyhnout brutálním zásahům do bezpečí civilistů.

Naši vojenskou misi v Afghánistánu bychom prý neměli nazývat porážkou. „Česká diplomacie by neměla celý ten příběh Afghánistánu a přítomnosti NATO interpretovat jako nějakou děsivou porážku,“ zdůrazňuje.

„Co se skutečně nepovedlo – a není to naše vina –, je ono stažení. Ale za těch dvacet let můžeme říct, že náš pokus o zkonsolidování země byl poctivý. Investovali jsme výcvikem i materiálem do jejich ozbrojených sil,“ dodává Stropnický.