Někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf již v polovině října upozornil, že podle Jednacího řádu Sněmovny si dvě dnes stále ještě opoziční koalice nemohou ustavit 5 samostatných poslaneckých klubů, neboť Jednací řád Sněmovny, jenž má váhu zákona, předpokládá, že si poslanecký klub ustaví samostatně kandidující strana, což z určitého úhlu pohledu zapovídá ODS, lidovcům, TOP 09, Pirátům a STAN možnost ustavit si vlastní poslanecké kluby.

„K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců,“ stojí v § 77 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o Jednacím řádu. Hasenkopf v této souvislosti zdůraznil, že až do roku 2006 bylo ustavení poslaneckého klubu snazší, ale v roce 2006 na návrh Zelených došlo ke změně, která explicitně hovoří i tom, že poslanecký klub může ve Sněmovně založit pouze samostatně kandidující politický subjekt.

• Psali jsme: Velký problém pro „vládní“ koalice. Žádné kluby. Zákon hovoří jasně, ukazuje právník. Poděkujte Bursíkovým Zeleným

V internetové televizi XTV Hasenkopf svou myšlenku zopakoval a následně rozvedl.

„Poslanecký klub je nutný na ustavující schůzi, protože pouze poslanecké kluby mají právo navrhovat funkcionáře Sněmovny, včetně třeba předsedy Sněmovny. Fakticky to znamená, že těchto pět stran v podstatě nemá právo cokoli navrhnout na ustavující schůzi Sněmovny. Což je problém. Já nejsem z těch, kteří by byli nějak pomstychtiví, ono je nelogické, aby si vítěz voleb nemohl ustavit poslanecké kluby, ale na to musí dojít ke změně zákona. A ke změně zákona nemůže dojít dřív, než po té ustavující schůzi, protože nejdřív se ta Sněmovna musí ustavit, musí všichni složit slib, musí si zvolit právě toho předsedu, místopředsedy a tak dál a pak teprve se může sejít druhá schůze Sněmovny, kde už můžou normálně projednávat novely zákonů a tam bych si uměl představit, že to projde ve zrychleném procesu pouze jedním čtením,“ vyložil svůj pohled na celou situaci Hasenkopf.

Ústavní právník Jan Wintr však ve vyjádření pro Deník N nabídl trochu jiný pohled, když konstatoval, že zákon stranám dovoluje kandidovat v koalicích a pokud Jednací řád Sněmovny situaci s koalicemi neřeší, tak stranám nic nebrání založit si klub. Zároveň označil za vhodné tuto mezeru v zákoně co nejdříve vyřešit.

„O koalicích § 77 úplně mlčí,“ uvedl k tématu doslova ústavní právník Jan Wintr,

Pokud Wintrův výklad převáží, klub si budou moct založit i 4 poslanci Pirátů.

Tedy, možná.

Další právník Zdeněk Koudelka se shoduje s Pavlem Hasenkopfem v tom, že klub si může ustavit jen samostatně kandidující strana, ale dodává, že Jednací řád Sněmovny počítá i s tím, že se ve Sněmovně objeví i tzv. nezávislí poslanci, kteří např. kandidovali za konkrétní politickou stranu, ale v průběhu volebního období opustili řady této strany. Nezávislých poslanců je však k ustavení klubu třeba alespoň 10. A Piráti jsou jen 4, jak již bylo řečeno.

• Další informace naleznete zde

Otázku vzniku poslaneckých klubů u koalic řešil ještě před volbami i Legislativní odbor Sněmovny. A ten dospěl k závěru, že si jednotlivé strany koalice po volbách své kluby ustavit mohou.

„Ano, v tom stanovisku je v duchu zákona o jednacím řádu napsáno: ‚[…] je možné ustavit klub za každou stranu sdruženou ve volbách v koalici, pokud bude mít klub alespoň tři členy‘,“ sdělil mluvčí Sněmovny Roman Žamboch.