Hlavním bodem oslav bude vojenská přehlídka v Moskvě a v dalších více než 30 městech po celém Rusku. Letošní vojenské přehlídky nebudou podle dosavadních informací nezajímavé, hlavně pro zájemce o nejnovější vojenskou techniku. Například letos má být k vidění celkem devět jednotek nejnovějšího ruského tanku Armata, nejnovější obrněné vozy Tajfun-U, automatické houfnice Koalice SV, systémy Iskander, modernizované tanky T-72B3, komplexy protiletadlové obrany S-300 a Pancir C-1 a dále rovněž obrněné transportéry TR-82AM či Tygry a řada dalších ruských zbraní a zbraňových systémů. Podle posledních informací Rusko nepředvede nejnovější protiletadlový systém S-400. Na moskevskou přehlídku se letos počítá s více než 100 kusy vrtulníků a letadel a také s přelety ruských stíhaček. V Sevastopolu budou k vidění raketová loď na vzdušných polštářích Samum, člun P-424 anebo vůbec poprvé ponorka Rostov na Donu.

Hlavní město Moskva celkem tradičně investuje několik milionů rublů do toho, aby bylo nebe nad přehlídkou čisté a viditelnost maximální. Jednotky, které se budou přehlídky účastnit, už několik dní cvičí vojenský nástup – naposledy agentury informovaly o posledním, nočním nácviku přímo na Rudém náměstí. Moskvu čekají kvůli přehlídce také klasické uzávěrky a dopravní omezení.

Tradice oslav Dne vítězství

Vojenské oslavy Dne vítězství jsou tradicí, která sahá do poloviny 60. let 20. století a do brežněvské éry sovětského režimu. Předtím se v Sovětském svazu vítězství nad nacismem tak vehementně neslavilo. Například v roce 1955 byly oslavy květnového vítězství velmi skromné a jednalo se dokonce o normální, pracovní den. Až v roce 1965 Nejvyšší sovět rozhodl o větších oslavách, výstavbě nových památníků po celé zemi a především o zvýšení podpor pro vojenské invalidy. Do roku 1965 také sahá vznik čestného titulu město-hrdina, kam patří Moskva, Lenigrad (nyní Petrohrad), Volgograd, Oděsa, Kyjev, Sevastopol a také Brestská pevnost (pevnost-hrdina). A v roce 1965 byl organizován konkurz na památník Neznámého vojína u stěn moskevského Kremlu. Pomník byl slavnostně otevřen v roce 1967. A také v roce 1965 se v Moskvě konala poprvé velká vojenská přehlídka, a to fakticky poprvé od konce války.

Hlavní vojenské přehlídky v Moskvě se má také v letošním roce zúčastnit na 400 vojenských veteránů jako pozvaných čestných hostů. V 15 hodin moskevského času bude v Moskvě a v dalších městech Ruska probíhat další vzpomínková akce Nesmrtelný pluk, které se v minulém roce zúčastnilo na 12 milionů lidí po celé zemi. Pochod si má připomenout památku všech účastníků druhé světové války. Jejich příbuzní s sebou mají fotografie členů svých rodin, kteří se aktivně účastnili druhé světové války. Minulý rok stanul v čele moskevského vzpomínkového průvodu také ruský prezident Vladimir Putin s portrétem svého otce, který se účastnil bojů o Leningrad. Letošní Nesmrtelný pluk bude probíhat také paralelně v jiných evropských městech včetně Prahy, kde prošel v neděli.

Jízda Nočních vlků Evropou

Velký zájem věnuje ruský tisk a tiskové agentury Itar-Tass a Ria-Novosti cestě motorkářského klubu Noční vlci z Moskvy do Berlína. Tuto akci už v minulém roce doprovázela celá řada incidentů s polskými i německými úřady, a to vzhledem k dopadům ukrajinské krize i tomu, že motorkářský klub se aktivně podílel na připojení Krymu k Rusku, které mezinárodní společenství v čele s EU a USA kritizují. Roli hraje i fakt, že klub je významně napojen na Kreml. Například v minulém roce obdržel tento klub prezidentský grant a na Krymu má v plánu organizovat nejnověji patriotický dětský tábor volně inspirovaný známým Artěkem. Motorkářské putování z Moskvy do Berlína přitom Noční vlci pořádají pravidelně už od roku 2006. Až poslední dva roky byla jejich akce široce politizovaná, ale také mediálně popularizovaná.

Také letos nemohlo několik účastníků této motorkářské jízdy překročit bělorusko-polskou hranici, protože polská strana jejich přítomnost v Polsku označila za ohrožení bezpečnosti země. Rozhodnutí polských úřadů vyvolalo v Moskvě značnou nevoli, takže ruské ministerstvo zahraničí povolalo polskou velvyslankyni ke konzultacím. Tito motorkáři museli přiletět z Běloruska na Slovensko letadlem. Část z nich se do Polska dostala a uctila památku padlých sovětských vojáků a také obětí ukrajinských UPA v polské Wroclawi. Slovenské úřady zaujaly vstřícnějším postoj a Nočnímu vlkům v jejich vzpomínkové akci na území Slovenska nebránily.

Problémy byly ale také v samotném Bělorusku, kde opozici požadovala, aby byl tento motorkářský klub označen za extrémistickou skupinu a v Bělorusku zakázán. Pretextem pro to byl výrok lídra Nočních vlků „Chirurga“-Alexandra Zadolstanova, který řekl, že „Bělorusko je Rusko“.

Ruští motorkáři během víkendu projeli i přes území České republiky. Nejprve se zastavili v Brně, kde se společně s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) zúčastnili pietní akce a pokládání věnců, poté se přesunuli do Prahy, kde je na Václavském náměstí „uvítali“ odpůrci s americkými a ukrajinskými vlajkami. V Praze se Noční vlci zastavili ještě na Olšanských hřbitovech, aby i zde položili věnce k hrobům padlých vojáků z druhé světové války. Následně zakončili svou cestu po Česku v Děčíně, kam je osobně pozval poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD).