Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů prostřednictvím iniciativy Za lepší Českou televizi položila ještě před volbou kandidátům na generálního ředitele ČT sérii otázek týkajících se vývoje České televize. Režisér Vít Janeček na blogu Aktuálně.cz zveřejnil odpovědi na otázky od nově zvoleného generálního ředitele ČT Jana Součka.

Diferenciace České televize od komerčních televizí je podle Součka dána už jen samotnou definicí veřejnoprávnosti, přičemž dodává, že kromě zákona o ČT a Kodexu ČT jiný autoritativní výklad v České republice není. On sám tím pádem pouze zmínil věci, na které hodlá klást důraz. „Těmi jsou garance nezávislé žurnalistiky a dále prostor pro uměleckou tvorbu těch kvalit či zaměření, jež by v komerčním prostředí nebyla schopna získat dostatečnou pozornost,“ sdělil. V oblasti tvorby seriálů zmínil jako možné odlišné znaky od komerčních televizí například historické náměty nebo vysokou úroveň scenáristického, obrazového a režijního zpracování.

Česká televize by se dle Součka měla více zaměřit na VOD platformy, jako je iVysílání, aby se více přiblížila mladému publiku. Hovořit o proporční alokaci prostředků na původní tvorbu České televize je podle něj v tuto chvíli „z říše snů“, za nezbytné však Souček považuje zvýšení priority žánrů jako jsou dokumenty či publicistika. I na úkor produkce seriálů. „Každopádně považuji za nutné za stávající situace zvýšit prioritu žánrů a forem s vyšší veřejnoprávní hodnotou, tedy dokumentů či publicistiky, a to i za cenu, že bychom museli sáhnout k redukci části současné seriálové tvorby,“ poznamenal.

V Kodexu České televize je stanoveno, že se má dbát na „zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen“, Souček z tohoto důvodu jako první krok ke zlepšení vyváženosti zastoupení obou pohlaví prosazuje provedení analýzy prostředí ČT a tak zjistit, jaké je skutečné zastoupení žen jako respondentů. Doplňuje nicméně, že je těžké dosáhnout vyváženosti v debatních formátech, pokud této vyváženosti není dosahováno i v zastupitelských sborech a v příslušných orgánech státní a územní samosprávy. „Tím rozhodně nepopírám potřebu vnitřního tlaku na pestrobarevnější dramaturgii respondentů v celé ploše vysílání, neboť díky takovému předvýběru pak respondenti získávají vyšší relevanci i pro užší okruh diskusních pořadů,“ dodal.

Souček připustil, že detailní statistiky ČT nezná, v brněnském televizním studiu však zastoupení žen a mužů považuje za rovnoměrné. „V prostředí brněnského televizního studia vnímám zastoupení žen a mužů za dobře vyvážené – například z 9 členů vedení studia jsou aktuálně 4 ženy, podobný poměr se týká dramaturgie či produkce – a obdobně hodlám postupovat na celku ČT, pokud se stanu generálním ředitelem,“ prohlásil.

Generální ředitel České televize má pravomoc měnit procesy vnitřního rozhodování ČT. Souček potvrdil, že s úpravou interních norem počítá. Současné nastavení vnitřních procesů dle jeho slov v některých aspektech neodpovídá obecné právní úpravě nebo potřebné otevřené tvůrčí soutěži.

Zákon o ČT požaduje, aby podíl regionálních studií na celostátních vysílacích okruzích činil minimálně 20 % celkového vysílacího času za měsíc. Podle Součka je tohoto podílu dosahováno díky nočním reprízám archivních pořadů, přičemž premiéry na tom mají dlouhodobě podíl okolo 30 %. Byl by spokojen, pokud by se v následujících šesti letech zvýšil podíl premiér na 50 %.

Ohledně úsporných opatření prohlásil, že vzhledem k tomu, že na pozici má nový generální ředitel nastoupit až 1. října 2023, na přípravu zcela nově sestaveného rozpočtu by nezbývalo dost času. „Stejně tak jsou některé kontrakty na výrobu pořadů či nákup vysílacích licencí uzavírány na dlouhou dobu dopředu a nový ředitel tak zčásti přichází už k hotovému a několik let nebude moci jednat jen dle svého uvážení,“ vysvětlil a pokračoval s tím, že v případě zvolení by provedl audit závazků pro budoucí období.

Souček je zastáncem zachování dabingu na hlavním kanále České televize ČT1. U kanálů ČT2 a ČT Art upřednostňuje titulkování zahraničních filmů a pořadů.