V Turecku přituhuje. Demokratické poměry v zemi oslabují. Podle Bašty lze však totéž říci i o Evropské unii. Proč? Protože i u nás dochází na omezování svobody slova. Podle autora o tom svědčí např. zpráva ministerstva vnitra o narůstajících aktivitách v naší zemi. Těmi aktivitami ministerští úředníci myslí např. protiislámské a protiuprchlické protesty.
Z Bruselu se dozvídáme, že bychom o uprchlické krizi měli informovat korektně. To znamená, že existují otázky, na které Evropané nikdy nedostanou odpověď. Otázkou např. je, kdo rozhodl, že do EU budou vpuštěni občané třetích zemí Asie a Afriky. Místo toho je nám médii podsouváno, že dvacet ruských motorkářů představuje větší nebezpečí než migranti.
„Diktát z Bruselu ve svých pokročilejších fázích bude fungovat jen tehdy, bude-li provázen trestněprávními sankcemi, které zatím Evropská komise nemá k dispozici. Kvůli tomu je důležitá spolupráce s Tureckem, protože prezident Erdogan názorně předvádí, jak lze sekulární a demokratický stát změnit v náboženskou diktaturu. Začít se musí u svobody slova. Kromě trestní perzekuce novinářů a vědců spočívá jeho inovativní přístup v tom, že postupně rozšiřuje okruhy témat, o nichž se nesmí psát,“ píše Bašta.
Těm, kteří se dobrovolně omezují ve svobodě slova, však autor předkládá varování. Všem těm, jež se snaží odvádět pozornost od migrační krize poukazováním na ruskou hrozbu, vzkazuje, že by mohli dopadnout jako aktivističtí novináři z časů Protektorátu Čechy a Morava po skončení války.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp