Podle Siemsové dělá CDU největší chybu v tom, že pod vedením Angely Merkelová rezignovala na své dvě někdejší domény, kterými byla vnitřní bezpečnost a ekonomické záležitosti. „Merkelová má i tak velkou šanci stát se počtvrté kancléřkou. Přesto se většina německých občanů mýlí, když ji považuje za vítěze vyjednání o pokračování velké koalice. CDU za to v dlouhodobém horizontu zaplatí vysokou cenu,“ míní Siemsová.

„CDU se v posledních letech na hony vzdálila svým původním idejím. Podílí se na neustálém rozšiřování sociálního státu, za jejího vládnutí rostou výdaje na důchody, zdravotnictví a vznikla celá řada zákonů, které omezují trh práce. Dokonce i odklon od jádra se urychlil nikoli za Schröderovy éry, ale v době, kdy zemi vládli Merkelové křesťanští demokraté. Do dnešních dní čekají voliči na slib CDU, že dojde k daňové reformě.

„Dokonce i v době rozpočtového přebytku velká koalice neplánuje snížení daní. CDU i SPD spojuje teze, že stát ví nejlépe, co udělat s penězi daňových poplatníků,“ kritizuje Siemsová a poukazuje na další nesplněný slib CDU/CSU z voleb v roce 2005. „Křesťanští demokraté společně se sesterskou CSU slibovali sociální reformy, které by reagovaly na demografické změny. Žádný z návrhů reforem však nebyl realizován. A to za velké podpory SPD.“

Kriticky se staví německá komentátorka také k zahraniční politice velké koalice, zejména s akcentem na Evropskou unii. „Německo by z pohledu CDU/CSU a SPD mělo platit více peněz a stejně tak ve větší míře přijmout zodpovědnost za celou Evropu. Vůdce SPD Martin Schulz se navíc nijak netají s tím, že podporuje vizi francouzského prezidenta Macrona, který požaduje „více solidarity“ v EU.“

„Bývalý ministr financí a velký spojenec Angely Merkelové Wolfgang Schäuble zastával názor, že finanční pomoc by měl dostávat pouze země, které se dostaly do hluboké finanční krize. Nicméně rýsující se koaliční dohoda mezi CDU/CSU a SPD přináší změnu tohoto kurzu, ke kterému voliči nedali Angele Merkelové žádný mandát. Mají CDU a CSU dostatek sil na to, aby dokázali dalšímu z obratů Angely Merkelové o 180 stupňů zabránit?“ uzavírá Siemsová.