V Evropském parlamentu při hlasování uprostřed týdne neprošel návrh směrnice o autorském právu, jehož přijetí by znamenalo ohrožení svobody internetu, práva na informace a přístupu ke kulturním statkům. Z 21 českých zástupců přesto dva hlasovali pro – Stanislav Polčák ze STAN a Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. Stanislav Polčák, který stíhá vedle angažmá v Evropském parlamentu vykonávat naplno funkci předsedy Sdružení místních samospráv ČR, se „proslavil“ už v květnu minulého roku, když spolu s Luďkem Nidermayerem z TOP 09 jako jediní dva čeští europoslanci hlasovali pro usnesení, v němž Evropský parlament vyzval k uvalení sankcí na Českou republiku za nepřebírání migrantů podle kvót Evropské unie, tedy k tomu, aby na Českou republiku Evropská komise podala žalobu u Evropského soudního dvora.
„To já považuji nepřijetí zprávy ke směrnici o autorském právu na jednotném evropském digitálním trhu za dobrý výsledek. Ti, co se touto problematikou zabývají, vědí, že to je jenom taková – jak se říká v Brně – fligna, jak obejít pojem, který se nabízí, a to je cenzura internetu. Skrze naoko zvyšovanou ochranu autorských práv tvůrců se nám tu vloudil ‚pěkný‘ návrh směrnice o tom, že v podstatě by se mělo – když to zjednoduším – výrazně omezit fungování vyhledávačů jednotlivých informací, měla by se velice zkomplikovat sdílení jednotlivých zpravodajských informací nebo zpravodajských obsahů i na sociálních sítích. A dokonce by měl být provozovateli filtrován obsah nahraný soukromými uživateli. To všechno dohromady neznamená nic jiného, než že se Evropská unie pokouší zavést cenzuru internetové komunikace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Krok ke kýženému cenzurnímu cíli se zatím nepovedl
O návrhu této směrnice už mluvil mnohokrát a i nyní připomíná, že to je trvalý, dlouhodobý problém. „Určitě neskončil tento týden jenom tím, že jeden orgán Evropské unie odmítl přijmout jeden krok, který vede k tomu ‚kýženému‘ cenzurnímu cíli. Nicméně se zdá, že se aspoň získal nějaký čas. Díval jsem se na materiály české Pirátské strany, která se tím významně zabývá. V této rubrice jsem je několikrát ponoukal k tomu, aby se vrátili ke svému hlavnímu volebnímu tématu, a tím je svoboda internetu. Ne že bych si připisoval zásluhu, že to dělají kvůli mně, to určitě ne, dělají to určitě kvůli tomu, že to byl jejich významný předvolební akcent. Jak znám jednotlivé Piráty, zejména tedy pana předsedu Bartoše, jehož znám léta, tak vím, že to pro ně je skutečně kruciální téma. A je dobře, že se tím zabývají dlouhodobě,“ oceňuje mediální analytik.
Nedá mu to nepřipomenout smlouvu, která se v utajení projednávala mezi řadou států od roku 2006 a jejíž text unikl o dva roky později díky WikiLeaks na internet. „Ještě v roce 2012 se Evropská unie snažila pomocí této smlouvy ACTA a podobných dokumentů za velmi silného lobbingového úsilí různých vydavatelů posílit kopírovací monopol a pod vlajkou nějaké pseudoochrany autorských práv pootevřít láhev s džinem cenzury internetu. Podle smlouvy ACTA, která nebyla naštěstí přijata, bylo možné v určitém výkladu jednotlivé provozovatele za různé obsahy kriminalizovat a ostrakizovat. Pamatujeme si různé policejní kauzy, to, jak policie s velkou pompou zavírala sdílecí adresu Megauploadu, jak teatrálně zatýkali jejího provozovatele, jak naše ‚úžasná‘ autorská ochranářská organizace OSA, která se stará pouze o to, aby vyrazila z každého co nejvíc peněz, byla celá říčná štěstím, že se ty věci na evropské úrovni tzv. daří,“ připomíná Petr Žantovský.
Smlouvu ACTA se snažila EU protlačit přes výbor pro rybolov
Jak ale ukázal tento týden, tak úplně se to zase nedaří. „Odpor vůči této směrnici naštěstí nejde jen od běžných uživatelů nebo od šiřitelů alternativních obsahů, proti nimž to je především namířeno, ale zazněl i od skutečných gigantů mezi poskytovateli internetových služeb. U nás, pokud vím, se do toho trochu zapojil i Seznam. Zaznamenali jsme, že italská Wikipedia na několik dnů na protest vypnula všechny své stránky a služby. Do té protestní skupiny se přidali i lidé, kteří byli u zrodu všech těch internetových vynálezů, a zatím se to tedy povedlo. Mám radost, že máme jeden pozitivní krok za sebou, ale uvidíme, jak bude vypadat ten další. Máme ho za sebou i bez našich politiků, protože těm je to celkem jedno. Nechci ale být v žádném případě paušální, určitě jsou mezi nimi jednotlivci, kteří chápou hloubku toho problému,“ upozorňuje mediální odborník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník