Od počátku letošního roku využilo na cestě za lepším životem do Evropy takzvanou východní středomořskou trasu přes Turecko a Řecko asi 46.000 migrantů, uvedl Frontex. Mnohem riskantnější cestu z Libye k italským břehům a na Maltu zvolilo 43.000 lidí. Loni cestu přes Středozemní moře zvolilo více než 171.000 migrantů, zatímco turecko-řeckou trasou prošlo asi 50.000 lidí.

Překážkou na cestě do Libye jsou od loňského roku i víza

Důvodů, proč migranti raději volí cestu přes Turecko a Řecko, je podle Frontexu hned několik. Jedním z nejdůležitějších faktorů je chaos, který zavládl v Libyi po pádu diktátorského režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Hrozivé zprávy o zneužívání a zabíjení migrantů příslušníky nejrůznějších ozbrojených skupin, které v této severoafrické zemi bojují o moc, se už totiž dostaly i do zemí, z nichž lidé do Evropy prchají.

Další příčinou je také neúměrně větší riziko, jaké migranti podstupují při plavbě přes Středozemní moře směrem k italským ostrovům Lampedusa či Sicílie nebo na Maltu, ve srovnání s plavbou z Turecka na řecké ostrovy přes moře Egejské.

Překážkou na cestě do Libye jsou od loňského roku i víza, která požaduje Alžírsko a Egypt od uprchlíků ze Sýrie. Ti tvoří největší část migrantů na cestě do Evropy.

EU prý musí být flexibilní

Svou roli přestávají podle Frontexu hrát i geografické faktory. Libyi, která představuje nejbližší tranzitní zemi, se začínají vyhýbat už i migranti ze subsaharské Afriky. Mnoho z nich se raději nejdříve letadlem přepraví do Istanbulu a pak se z tureckého pobřeží pokoušejí dostat na řecké ostrovy.

Pokud evropští lídři schválí zásah proti libyjským pašerákům, mohl by trend posilování trasy východním Středomořím ještě posílit, tvrdí výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri. Odpovědí Evropské unie na přirozeně se měnící migrační trasy může být podle Leggeriho pouze flexibilita.