„Ježíš“, nebo pod „Vodník“?

Už se zase vznáší idea jakýchsi nadpřirozených fantasmagorických bohů nad hromadami mrtvol. „Allahu Akbar!“ řvou islámští náboženští šílenci a v Paříži hoří krev.

Korán se nadšeně chechtá a Bible v maskáčové úpravě pro české křesťanské bojovníky v Afghánistánu a Iráku přizvukuje v rytmu štěkotu našich českých zbraní.

Když frustrovaný člověk jménem Malý násilím vnutil při sametové revoluci na Letné demonstrujícímu davu modlitbu nazvanou „Otčenáš“, znovuobnovil základy „křesťanského státu“. Předání obrovského majetku náboženským skupinám následovalo. A moc náboženství a podkožního tuku jejich církevních obhospodařovatelů se hromadí.

Naše „křesťanské státy“ od té božsky sametové revoluce zničily s Biblemi v rukách sekulární systémy v Sýrii, Iráku, Libyi (tuto bezbožnou kupříkladu vybombardovala, jak je známo, Francie) a právě se snaží zbavit sekulárního systému v Sýrii. Při tom byly zabity statisíce civilistů. Sekulární vakuum v námi zničených státech okamžitě vyplnili náboženští šílenci, tak jak se o to snaží po pádu socialistických systémů i v našich zemích.

Což téměř nikdo dnes nevidí, že VŠECHNA náboženství jsou tou nejstrašnější základnou pro nesnášenlivost mezi lidmi, vedoucí nevyhnutelně k následnému vraždění civilistů po ulicích a koncertních síních?

Schovávající se za slovy lásky, všechna náboženství vnášejí do společnosti iracionální světový názor, který plodí šílence, s nimiž se již nedá rozumně mluvit a kteří jsou pro své „přesahy k nadpřirozenosti“ ochotni obětovat svůj normální život.

Každý přece zná někoho s tím zamlženým pohledem do „vyšších smyslů života“, jako jsou kupříkladu jeptišky a řeholníci. Samozřejmě jejich filozofové s blánami na očích, jako je Halík, dokážou na obhajobu víry v Boha sepsat štosy knih, které, stojíce na neracionálních základech, se hroutí při zavátí i malého větříku rozumu.

Hollande viní náboženský extremismus Islámského státu za šílené a odporné masakry v Paříži. Ale zároveň se Evropou šíří cenzura proti kritice náboženství a křesťanství začíná diktovat svá pravidla schovávající ve skrytu jako svůj starý trumf upalování neznabohů.

Polský „katolický stát“ se svými právě se rodícími „šaría-katolickými zákony“ je toho zářným příkladem. Pod trestem žaláře tam například nikdo nesmí narušit jejich masochistické náboženské obřady kultu zohavené mrtvoly.

Minulý týden, jako drobný symptom nástupu náboženského útlaku, koordinovaně zaútočila řada náboženských fanatiků na moji FB stránku. Velký bratr facebookový mi napsal, že jsem porušil jakési standardy chování respektující ostatní uživatele, a i přes moje dovolávání se svobody slova, práva na uměleckou kritiku a parodii křesťanství mně trvale zrušil moji stránku. Paradoxně tím zmizela i odnož mé stránky „Křesťanství v ČR nechceme“, založená jako parodie na stránku „Islám v ČR nechceme“, kterou ale nikdo nesmazal. Ba naopak je v současné době následovaná i českým prezidentem.

Bojovat proti křesťanskému náboženskému extremismu se dnes zřejmě nesmí. Parodie a satira na křesťanství není přípustná, neb to prý uráží víru a cítění věřících ve vodníky, pardon, v tomto případě v Ježíše.

Až mi někdo dokáže, že existují vodníci, začnu respektovat v ně věřící a nebudu urážet jejich víru. Až mi někdo dokáže, že existuje Ježíš, jeho taťka a duch svatý dřepící prý v nebi, začnu respektovat v něj věřící a nebudu urážet jejich víru.

Do té doby mám ale „svaté“ právo si ze „svaté“ blbosti utrhovati!!!

Kam se utápí svoboda slova, když nesmíme urážet vodníky a Ježíše? Vracíme se zase do středověku, když necháme stále více a více diktovat víry ve vodníky a Ježíše nad našimi životy? Tím, že omezujeme kritiku náboženství, vytváříme půdu pro další strašné masakry.

V českém filmu Konec vodníků v Čechách předvádí „pravý vodník“ Kopecký lidskému vodníkovi Hanzlíkovi pod vodou svůj rodinný majetek – sbírku dušiček. Když oba vycházejí z vody, tak se „pravý vodník“, který je suchý, podivuje nad zmáčeným člověkem, mylně „předpokládaným vodníkem“, a praví: „Co je to za způsoby, vždyť jste mokrej? Já jsem byl upozorněn, že nejste jaksi na úrovni, MAJETEK žádnej, způsoby žádný…“

Ano, tvrdí křesťané: pravý Ježíš přece přechází vodu suchou nohou, věřte v našeho vodníka, chci říci Ježíše.

Proč respektujeme Ježíše, když je nad slunce jasné, že je to „pod Vodník“?

Snad mě pochopíte, když závěrem prohlásím: „Ať už jdou všichni ti vodníci, ježíšové, víly, alláhové, skřítkové, mojžíšové do prdele… Svět bez nich bude daleko mírumilovnější…“