Úvodem rozhovoru hovořil Beran o Barringtonské deklaraci. „Velkou Barrringtonskou deklaraci podepsalo okolo jednoho milionu vědců, kteří té problematice rozuměli. To je velká síla lidí, kterou nebylo možné jednoduše umlčet. Nicméně se potom objevilo, že například vedoucí představitelé Barringtonské deklarace, ačkoliv cokoliv publikovali na Twitteru, tak bylo potlačováno nebo posíláno dál, byly tam filtry, které znemožňovaly, aby se ty informace dostávaly dál. A je to obrovská škoda, protože Barringtonská deklarace ukazovala na to, že během covidu stačí dělat cílená protiepidemická opatření, že je potřeba předcházet všem vedlejším ztrátám. To dokonce měli webovou stránku, kde se o těch ztrátách mohlo psát. A to bylo potlačováno. A mysím si, že řada diváků a posluchačů vůbec neví, že například krásnou diskusi vedl s jedním z představitelů Barringtonské deklarace bývalý prezident Klaus, který s ním měl vysílanou diskusi a kde se bavili o tom, co dělat hned v začátku té epidemie. I to zapadlo u nás, v České republice,“ poznamenal Beran.

„Sám osobně se věnuji klinickému vývoji očkovacích látek čtyřicet let. Takže to, že ta vakcína, kterou píchnete do svalů, nevytvoří žádnou imunitní odpověď na sliznici, to si myslím, že muselo být jasné každému lékaři, nejenom mně. To, že slizniční imunitu vytvoří jenom původce, který se dá na sliznici, čili buď by to musela být vakcína aplikovaná přes sliznice, nebo klasická infekce. Tak to je samozřejmě jasné. A z toho jednoznačně vyplynulo, že každý člověk, který byl očkován, musí alespoň jednou covid prodělat, aby si prošel ten imunitní systém přes tu slizniční imunitu. A to samozřejmě nikdo nechtěl slyšet a z toho jednoznačně vyplývá i to, že očkovaný člověk mohl onemocnět. Že onemocnění mohl šířit jednoduše dál,“ dodal. „To se nechtělo slyšet a pořád se to tady v tom odborném poli hrálo jakoby ve prospěch výrobců očkovacích látek. A pravda je to, že včera, dnes jedny z největších deníků v České republice otiskly rozsáhlé rozhovory s profeserem Tónem, kde se ukazuje, jak to je. To jsou ty první postcovidové vlaštovky o tom, že o tom můžeme aspoň diskutovat v tuhle chvíli,“ sdělil Beran. „Jsem přesvědčen, že cenzura tady nějakým způsobem existovala,“ dodal. 

„Ale zpátky k vacínám a k tomu, co se ukazuje. Za prvé, že ti lidé to mohli samozřejmě šířit – a za druhé to, co se začalo pozorovat o něco později, a to je ten systém takzvaných druhých infekcí, kdy vlastně máme skupinu lidí, kteří covid prodělali a prodělali ho znovu. A pak máme skupinu lidí, kteří byli očkováni a prodělali covid. Museli ho prodělat kvůli slizniční imunitě. Ale když ten covid prodělají podruhé a byli očkováni, tak se zdá, že vlastně jejich počty hospitalizací jsou třikrát vyšší než u těch, kteří nebyli očkováni, a pětkrát víc jich je na jednotkách intenzivní péče. Ta data jsou běžně dostupná na webu Ministerstva zdravotnictví a stačí si je prostě každý den jenom vzít a přepočítat si tyto skupiny a podívat se na to. Čili to je věc, která stojí za to, aby se tím Ministerstvo zdravotnictví zabývalo, že není všechno růžové, tak jak jim někdo řekne, ale že je potřeba vlastně tu očkovací látku, která je poprvé v masovém použití na území České republiky, sledovat z hlediska bezpečnostního profilu, a to velmi přísně, a nijak jí nenadržovat,“ zmínil také Beran.

Dalším z probíraných témat byla podezření na nežádoucí účinky. „Jakmile se tady objeví, že každý tisící člověk měl obrnu lícního nervu, tak pokud takovýchto hlášení bude v celé Evropě a potom přijdou do Evropské lékové agentury, tak si toho někdo všimne. Tomu se říká signály. A tyto signály, když se posbírají, tak se potom mohou vyhodnocovat. A to se neděje,“ řekl. 

„Pokud se zdravotní pojišťovny chtějí dobrat toho, jak to ve skutečnosti vypadá se zdravotním stavem po očkování, měly by pro tyto výkony samozřejmě přidat nějakou částku...,“ řekl ke zjišťování nežádoucích účinků Beran.