Angela Merkelová udělala podle prezidenta dvě základní chyby. Řekl to v reakci na dotaz, zda kancléřka zahájila novou vlnu studené války, protože sankcemi škodí německým podnikatelům i obyvatelům. „Zcela určitě si nemyslím, že jde o začátek studené války. Na druhé straně kancléřku Merkelovou napadají de facto všechny strany v Německu. Jedna chyba spočívala v pozvání Syřanů do Německa. Najednou jsou všichni Syřané, buď mají falešné syrské pasy, nebo nemají žádné pasy a přitom jsou z Afghánistánu, Pakistánu, Súdánu, Senegalu a řady dalších zemí, mimo jiné z Albánie a Kosova, což je zajímavé. Jestli jste viděli film Čtyři vraždy stačí, drahoušku – ‚všichni jsme tu Gogo‘, tak všichni jsou nyní Syřané,“ uvedl Miloš Zeman. Druhá chyba Merkelové podle něj spočívala v nestanovení žádného stropu na přijímání ilegálních migrantů. „Podle mého názoru by měl být strop nula, ale Německo je velkorysejší. Ať stanoví strop a pak ho dodržuje. Když neexistuje, tak k těm, kteří přišli, se přistěhují jejich rodiny a známí,“ pokračoval prezident.

Prezident: Islámská kultura je s evropskou neslučitelná

Zároveň podotkl, že migranti míří do Německa především kvůli štědrým sociálním dávkám. Připomněl, že je dlouhodobým odpůrcem migrace a bude-li tento proud pokračovat, nevznikne podle Zemana světová válka, ale rozvrácení evropského kulturního a sociálního systému. „Tak, jako v Británii, Francii nebo Německu vzniknou odloučené enklávy, téměř gheta, no-go zóny, kde se nepohybují ani policisté. Díky tomu dojde k sociálnímu rozvratu a ekonomika bude zatížena obrovským počtem štědrých výplat – později méně středrých sociálních dávek. Protože mluvíme primárně o islámských imigrantech, to je bohužel kultura, která není slučitelná s evropskou kulturou,“ vysvětlil. Dodal, že vznikne kulturní konflikt, například vztah islámu k ženám. Ženy tvoří polovinu populace a když je zaženeme do méně rovnoprávné polohy, půjde podle prezidenta o chybu.

Dalšího muže z hlediště zajímalo, proč ministři nosí na zasedání vlády tisíce papírů, když takové množství nelze prolistovat, natož správně analyzovat a posoudit. Miloš Zeman reagoval s úsměvem: „Ministři je ostentativně nosí před televizními kamerami, ale pak z toho balíku vytáhnou dvě stránky, protože požádali své poradce, aby jim těch sto stran zkomprimovali do dvoustránkového výtahu. Kromě toho, pokud jde o poslance, jestli se domníváte, že si přečetli všechny návrhy zákonů, o kterých hlasují, jste v hlubokém omylu,“ uvedla nesmlouvavě hlava státu. Popsal, že v každém poslaneckém klubu je zpravodaj k nějakému zákonu, který si přečetl, a ostatní hlasují podle něj. Když on zvedne ruku, všichni hlasují ano, když dá ruku dolů, všichni hlasují ne. „Devadesát procent z nich vůbec netuší, pro co hlasují,“ uzavřel odpověď.

Demokracie neznamená, že se nekrade

Ze zadních řad plného sálu divadla zazněl dotaz, co je vlastně demokracie? „Všude a ve všech případech slyšíme skloňovat slovo demokracie. Rád bych věděl, co vlastně znamená? Všude se krade, děje se spousta nepěkného, ale pořád se dělá demokracie. Rád bych slyšel princip demokracie,“ ptal se divák. „Jestliže se domníváte, že demokracie znamená, že se nebude krást, tak to není definice. Definice je vláda lidu. Já bych to přeložil: vláda většiny, ale většiny, která byla svobodně zvolena. Nikoliv jednotlivcem, diktátorem, ale vámi. Ty, které jste si sami vybrali a krátce po volbách pláčete, rvete si vlasy a ptáte se, koho jsem to vlastně zvolil? Klidně se může stát, že zvolíte zloděje,“ uvedl Miloš Zeman. Následně připomenul slova Winstona Churchilla, že demokracie je nejlepší ze špatných způsobů vládnutí. Bohužel dosud nikdo nevynalezl lepší.

Z první řady dostal prezident dotazy vypsané písemně. „Možná dojde ke čtvrté průmyslové revoluci, nezaměstnaných přibude. Nebude třeba přeorganizovat současný politický systém? Nehrozí nepokoje?“ zněl jeden z nich. Podle Zemana není mezi průmyslovou revolucí a nezaměstnaností souvislost. Připomněl, že celkový počet lidí na zemi je sedm miliard a za poslední století se přibližně ztrojnásobil. „Za tu dobu jsme učinili obrovský technický pokrok a nezaměstnanost se výrazně nezměnila. A parlamentní demokracie se také nezměnila. Dá se uvažovat o případném zkrácení pracovní doby jako například ve Francii, kde mají třiceti pěti hodinový pracovní týden,“ sdělil.

Žena, která se přihlásila v publiku, prezidentovi poděkovala: „Děkuji za to, co děláte pro nás, Slovany, v této české kotlině. To je vše.“ Zeman odvětil také poděkováním a slovy, že kritika vychovává a poděkování potěší. Na dotaz týkající se energetiky odpověděl, že bychom měli dotacemi přestat podporovat solární panely, které plní naše pole a na pole vrátit to, co tam patří. Kritizoval také praktiky takzvaných šmejdů. Na konci diskuse tradičně ozdobil prapor města pamětní stuhou. Poté zamířil do jilemnické firmy Devro. Páteční den byl posledním z návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Libereckém kraji.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE