Zeman v Zimolánech – trubte na poplach a jihočeská kavárna zdraví prezidenta, to byly dva transparenty, se kterými se již čtvrt hodiny před příjezdem hlavy státu pochlubilo několik občanů – mladších i středního věku. Vydatně troubili a pískali. Při samotném příjezdu Miloše Zemana se nedalo odradit několik desítek občanů, kteří naopak tleskali prezidentské koloně. Při vstupu do budovy hejtmanství prezident nevyužil cesty pro handicapované a vystoupal pár schodů ke dveřím za pokřiku protestujících „Ty tam ani nevylezeš!“ „To je úroveň,“ odplivl si starší člověk k protestujícím,mezi nimiž nechybělo malé dítě. „To je učí pěkné úctě ke stáří a hlavě státu!“ Prezident si protestů nijak nevšímal, zamával srocenému davu, tedy i protestujícím, a vešel do budovy.

Na jihu Čech již podvacáté

Po necelé půlhodince setkání s hejtmanem mezi čtyřma očima byla na programu více než půlhodina setkání a diskuse se zastupiteli. „Po 16 měsících je tu prezident opět,“ připomněl poslední návštěvu hlavy státu hejtman Zimola a podotkl, že hlavním tématem letošní návštěvy je voda – například protipovodňová opatření.„Ze všeho nejdříve bych chtěl blahopřát nově, případně staronově zvoleným starostům,“ uvedl na začátek svého krátkého projevu k přítomným Miloš Zeman. „Současně vždy říkám – dovolte, abych s tímto blahopřáním vám vyslovil nejhlubší soustrast. Protože úkol starosty je úkol horolezce, který se dostal na vrchol své obce nebo města a na tom vrcholu vždycky fouká, vždycky je tam sníh, zima a led a vždycky dodávám, že jsou tam šerpové, kteří vás chtějí stáhnout z toho vrcholu, místo aby vám pomáhali se na tom vrcholu udržet. To je bohužel politická realita, o které se málo mluví, ale která přesto existuje.“ Vyjádřil své přání, aby „…starostové dokázali odolat nepřízni politického počasí, která je možná někdy bude očekávat. Nejsem v Jihočeském kraji ani poprvé, ani podruhé, ani potřetí. Jsem zde zhruba po dvacáté“.

V roce 1992 tu kandidoval do voleb za sociální demokracii a jak zmínil v projevu: „…není důkladnější prohlídka kraje, než je volební kampaň. To musíte sjezdit každou vesničku, mluvit s co největším počtem obyvatel. Není to turistická vyjížďka, je to tvrdá práce, která má smysl – a od té doby jsem si Jihočeský kraj zamiloval,“ přiznal se Miloš Zeman. Poté zmínil Šumavu, kde, jak uvedl – zahynuly tři miliony stromů kvůli "zeleným fanatikům". "Já úmyslně vždy říkám zeleným fanatikům, nikoliv ekologickým fanatikům, protože ekologové alespoň vědí, co to je biomasa. Což se o zelených, jak známo, říci nedá,“ rýpl si tradičně do svého oblíbeného tématu a pokračoval: „Těším se, že znovu uvidím velké dílo Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, dílo, které, kdyby na rožmberském panství vládli zelení fanatici, by nikdy nebylo vykonáno, a místo toho byste tam měli útulné mokřady se spoustou komárů.“

Tábor  – náš program

V další části projevu se věnoval dostavbě dálnice D3. „Co říci o zemi, kde se za posledních šest let vystřídalo deset ministrů dopravy? Že je to země, která je nešťastná, protože žádný ministr nemá čas, aby připravil koncepci, natož aby tu koncepci realizoval. Přesto je rozumná naděje, protože dálnice D3 se alespoň staví, a že tady nemáte paní Havránkovou, na rozdíl od Královéhradeckého kraje, a v tomto smyslu jste šťastný kraj. Také jste nejméně zadluženým krajem, to je v zemi, kde je vysoký rozpočtový schodek nikoliv měst a obcí a krajů, ale státu, stále vážným a přežívajícím problémem.“

Poté se věnoval 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. „Jste krajem, který vyhlásil Husitské dny a já se k vám přidávám. 5. června, tedy v pátek, bude na Pražském hradě poprvé po devadesáti letech vztyčen prapor s kalichem. Mimochodem, podle Jenského kodexu z roku 1450 to bude červený kalich na zlatém poli. Před devadesáti lety tuto vlajku vztyčil Tomáš Garrique Masaryk. Papežský nuncius na protest odjel z Prahy. Mimochodem, neočekávám, že tato část historie se bude opakovat, ale až budu při vztyčování tohoto praporu mluvit, připomenu Masarykova slova, dnes již téměř zapomenutá – Tábor je náš program.“ Touto připomínkou významného výročí za potlesku auditoria ukončil svůj projev.

ŠUNAP řídí fanatik

V následující diskusi senátor Tomáš Jirsa uvedl, že „… odlesníme-li Šumavu, zvýšíme rizika povodní“. Připomenul také, co se za uplynulá léta udělalo dobrého a že nelze být jen negativní. K Šumavě prezident Zeman uvedl: „Veřejně jsem prohlásil, že budu vetovat zákon o Šumavském národním parku, který byl předložen, z velmi prostého důvodu, a sice, že rozšiřuje takzvanou chráněnou nebo první zónu ze 13 na 26 procent. Poněkud mne překvapilo, že někteří starostové šumavských obcí tento zákon podpořili, možná proto, že si neuvědomili, jaká past se na ně chystá.“ Citoval pak starostu Lipna, který při jiné příležitosti v odpovědi na prezidentovu otázku, proč jeho město prosperuje,  odpověděl: „..protože není na území Šumavského národního parku.“ „Domnívám se, že nejhorší je, jestliže národní park vede fanatik, který chce vytvořit divočinu na místě, kde nikdy nebyla,“ pokračoval dále Zeman. „Je zapotřebí takových opatření, která by ochránila jednoho živočicha, kterým je Homo sapiens sapiens!“

Pro vztek pražské kavárny

Následovala otázka, zda by kraje neměly být tahounem zahraniční spolupráce Je to přirozený vývoj nebo někde něco vázne? Miloš Zeman na to odpověděl: „Je to přirozený vývoj, aniž bych vylučoval, že někde něco vázne, a sice z toho důvodu, že například v Číně nebo i v Ruské federaci v poslední době dochází k určité decentralizaci. A při takové decentralizaci je přirozeným protějškem region ze spřátelené země a nikoliv centrální vláda. Ve vztahu k Ruské federaci se vyvíjejí velmi dobře vztahy s republikou Tatarstán, která je mimochodem nejrozvinutější provincií Ruské federace. Vyvíjejí se dobře kontakty se Sverdlovskou oblastí. Na rozdíl od pražské kavárny jsem zastáncem rozvoje rovnoprávných vztahů jak s Ruskem, tak s Čínou, tak dalšími zeměmi, které představují ekonomický potenciál. Ale to vůbec neznamená, že bych podceňoval vliv regionální spolupráce. Dokáži si představit i spolupráci na úrovni měst.“

V další části diskuse se hovořilo o tom, že bychom měli pracovat na zvětšení retenční kapacity, ale například i na tom, co pokládá hlava státu za krásné dílo, a tím je splavnění vltavské cesty.

Peníze z restitucí do hospiců

„Jsem fanatikem hospiců,“ připomněl Miloš Zeman aktuální téma, které uvádí při návštěvách všech krajů. „Zapomínáme na fázi důstojného umírání. Někteří odkládají své rodiče jako starou ledničku do léčeben dlouhodobě nemocných. Existuje ale systém kamenných nebo mobilních hospiců s asistenty, kteří docházejí do rodin. Velice prosím, aby se do investičního plánu kraje dostal alespoň jeden hospic a tím se prospěje několika desítkám a možná stovkám lidí, kteří zemřou důstojným způsobem. I svatá církev katolická zejména poté, co na Hradě bude vztyčen prapor s kalichem, by měla věnovat určitý objem prostředků, získaných restitucemi k tomu, aby financovala sociální služby,“ doporučil Miloš Zeman naší největší církvi.

Čajová souprava a lipový kalich

V závěru oficiální části předal hejtmanu Zimolovi čajovou soupravu pro šest osob. „V šesti lidech se dobře povídá. Když už tam máte deset, patnáct lidí, tak už je to masové shromáždění,“ podotkl Zeman a s radostí přijal dar – velký dřevěný kalich  – symbol naděje a vlastního názoru. „Je z lipového dřeva?“ dotázal se a po chviličce zjišťování mu bylo odpovězeno, že je tomu tak.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE